04:40
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi přetáčejí svá vejce. Špačci krmí mláďata. Vlaštovky dokončují hnízdo.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Přilétá čapí samec, opravuje hnízdo a čeká na samičku. Poštolčí samec hledá místo pro hnízdění, vyhlíží poštolku. Špačci své námluvy pozdrželi. Přilétá první vlaštovka.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky budují hnízdo z bláta ve chlévě. Špačci se střídají v sezení na vejcích. Čápi i poštolky dál zahřívají svá vejce.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí samička snáší vejce, sameček shání potravu. Špačci si staví hnízdo. Čápi své loňské hnízdo stále opravují.
Věděli jste, že u nás najdete největší skalní most v Evropě? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Viděli jste v českých řekách lososy? V polovině 20. století tyto ryby z českých řek vymizely. Nyní se je ochránci přírody snaží do řek vracet. Podívejte se, jak vypadají takzvané rybí přechody podél jezů. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Terčin zvířecí svět a její tutoriál nás seznámí s tím, co je všechno nutné připravit, abychom vytvořili správné podmínky pro chov afrických šneků – oblovek.
Tento díl ze seriálu "Co všechno umí počasí" vás seznámí jednoduchou formou se základními pojmy, které se počasí týkají. Zjistíte, jaký je rozdíl mezi počasím a podnebím a proč je počasí na různých místech rozdílné.
Víte, čemu se říká Perla Šumavy? Chalupské slati v údolí Vydřího potoka, nedaleko od Borové Lady. Navštivte s námi největší rašelinné jezírko u nás. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Když děti učí telka! Pojďte se společně s žáky 1. ročníku podívat na to, jaká exotická zvířátka můžeme chovat doma. Dokázali byste najít živočichy maskované ve jejich přirozených podmínkách? A co takhle vyzkoušet si psaní neviditelným inkoustem?
Věděli jste, že jeden ze způsobů, jak ochránit ohrožené druhy rostlin, které rostou na moravských stepích, je nechat ovce, kozy nebo telata, aby převzaly roli křovinořezů? V reportáži ze Zpráviček se o tomto pomocném způsobu spásání stepí dozvíte více.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Trápení našeho hrdiny, kačera kachny divoké začalo na podzim, kdy lovci kachny střílejí. Pták byl zraněný, ale zanořil se do rybníka a zachránil se. Pes ho nenašel. Přežil svoji smrt, ale už nikdy nemohl vzlétnout, protože jeho křídlo zůstalo nehybné. První prověrkou jeho síly a odolnosti byla zima. Dokázal to a dokonce si získal mezi ostatními respekt a tím i náklonnost druhého pohlaví. Dočkal se malých kachňátek a přidal se ke své rodině, což u kachen nebývá obvyklé.
Gepard i levhart jsou velké kočkovité šelmy. Jaký je ale mezi nimi rozdíl? Dokážete je od sebe odlišit? Dozvíte se, jak takové velké kočky loví a jak žijí ve volné přírodě.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Mezi naše nejpestřejší ptáky patří skupina s podivným zoologickým názvem – srostloprstí. Počítá se mezi ně létající drahokam – vlha lovící blanokřídlý hmyz a švihák dudek chocholatý hledající larvy v dobytčím trusu. Nejmenší z nich je ledňáček, vytrvalý obyvatel vodních toků a lovec rybek. Všichni si pro hnízda vybírají dutiny. Výjimkou není ani největší z nich, krasavec mandelík, který z našeho území už zcela vymizel. Tvůrci po něm pátrali dlouho a nakonec ho přece objevili. A tak můžete příběh mandelíka, který vypadá jako zelenomodrá vrána, vidět i vy.
Jak se kočka stala společníkem člověka? Kočka se dostala do přízně lidí díky své schopnosti chránit obilí před hlodavci. Za první chovatele koček se považují starověcí Egypťané. I přes zákaz jejich vývozu se z Afriky dostaly do Asie, Evropy i Ameriky, a přestože bývaly ve starém Egyptě vnímány jako božstvo, ne vždy to měly lehké. Často symbolizovaly temné síly.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Bez kopretiny by se kytice lučního kvítí prostě neobešla. Najdeme ji na loukách, pastvinách, náspech, v okolí řek i v příkopech. Zamilovaným prý její lístky prozradí, jestli „má mě rád, nemá mě rád, má mě rád…“
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.