04:40
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi přetáčejí svá vejce. Špačci krmí mláďata. Vlaštovky dokončují hnízdo.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Přilétá čapí samec, opravuje hnízdo a čeká na samičku. Poštolčí samec hledá místo pro hnízdění, vyhlíží poštolku. Špačci své námluvy pozdrželi. Přilétá první vlaštovka.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky budují hnízdo z bláta ve chlévě. Špačci se střídají v sezení na vejcích. Čápi i poštolky dál zahřívají svá vejce.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí samička snáší vejce, sameček shání potravu. Špačci si staví hnízdo. Čápi své loňské hnízdo stále opravují.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Díky své sytě modré barvě se chrpa neboli modráček pěstuje v zahradách pro potěchu oka, jinak ale roste hlavně na polích jako plevel. V minulosti ji zemědělci málem vyhubili. Přitom jak by se mohla nelíbit? V květomluvě chrpa znamená „jsem šťastná“.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 1. ročníku podívat na pole. Řekneme si, co na poli roste a proč to pěstujeme. Také si představíme živočichy, které můžeme na poli pozorovat. Na závěr si ukážeme, jak vytvořit zvířátko pouze ze zeleniny.
Víte, který pták má křídla, ale neumí létat a proč mají ptáci tělo pokryté peřím? Víte, proč se v zimě staví ptáčkům budky a jak na výrobu krmítka? Kteří ptáci jsou stěhovaví? Brďo dnes zkoumá záhady ptačí říše.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám představuje život v našich vodách. V této části se seznámíme s obojživelníky a naučíme se poznat mloka, čolka, skokana zeleného, skokana hnědého a ropuchu.
Pojďte se s námi podívat do světa mravence lesního. Daniel vás ve svém mravenčím převleku provede světem mravenců. Dozvíte se, k čemu jsou mravenci užiteční a jak to v takovém mraveništi chodí. A pozor, věděli jste, že jsou mravenci chránění? A že každý mravenec má v mraveništi svou přesně danou roli?
Věděli jste, že u nás najdete jen jediné místo, kde se rozmnožuje želva bahenní? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
V sítí potravních vazeb zastává žížala významné místo. Víte, že na světě je přes 3 000 známých druhů žížal a předpokládá se, že ještě 2 500 neznámých? Tyto a další zajímavosti se dozvíte v tomto díle pořadu Přidej se.
Tentokrát budeme číhat na vydru říční. Jak žije? Čím se živí? Je těžké ji spatřit v přírodě? Více nám o ní řekne odbornice ze záchranné stanice.
Seriál Minuty z Krkonoš nám v této části vysvětlí, jestli se endemický druh zvonku, který roste pouze v Krkonoších, jmenuje zvonek český nebo krkonošský.
Mravenci jsou jedni z nejšikovnějších živočišných druhů. Žijí v koloniích. Mravenec lesní se dožívá 7 až 10 let. U nás žije asi sto druhů mravenců. V pořadu Terčin zvířecí svět se podíváte společně s Luckou a Inžou do science centra, kde uvidíte zblízka druh mravenců atta, česky střihače, kteří si pěstují houbu, v níž žijí, a dokonce ji i jí. Jak to u nich funguje?
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Víte, které koření je nejvzácnější? Je také nejdražší na světě. Pokud znáte rčení: „Je jich jako šafránu,“ tak jste uhodli. Jedná se o šafrán. Až se dozvíte, odkud pochází, kde se nyní nejvíce pěstuje, a jaká část rostliny se suší, tak se nebudete divit, proč je tak vzácný a tedy drahý.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.