12:03
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s měkkýši. Víte, jaký je rozdíl mezi mlži a plži?
Věděli jste, proč patří rak říční mezi kriticky ohrožené druhy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Jaký je životní cyklus mihule potoční? Spatřit mihuli je velice náročné. Většinu života prožijí jako larvy, tzv. minohy. Dospělá mihule už potravu nepřijímá. Jejím jediným a důležitým úkolem je předat život další generaci.
Klidné bahnité vody rybníků obývá velevrub a škeble rybničná. Sladkovodní mlži, kteří patří mezi ohrožené živočichy naší přírody, nedokáží přežít ve znečištěných vodách.
Meandrující potoky jsou domovem fascinujícího mlže, který je na pokraji vyhynutí. Perlorodka byla v minulosti využívaná např. pro výrobu knoflíků a žila běžně ve vodních tocích. Nyní je v celé Evropě na pokraji vyhynutí. Pro přežití potřebuje čistou vodu a pstruha, na jehož žábrách přežívají několik měsíců její larvy.
Potápníci jsou důležitou a zajímavou součástí života téměř každé tůně. Hrají podstatnou roli v potravních řetězcích, konzumují mršiny a redukují i množství larev komárů a dalšího nepříjemného hmyzu.
Věděli jste, že mravenci skoro nespí? Že výborně fungují jako tým a automaticky si pomáhají? Mrkněte na krátký vstup do života mravenců.
Také si občas pletete potkana s krysou? Vysvětlíme si rozdíly! Potkan na rozdíl od krysy může být i domácím mazlíčkem! Ukážeme si, jak pro potkana udělat domeček a na co si dát při jeho chovu pozor.
Seznámení s vybranými přírodními zajímavostmi České republiky. Pasáž se tematicky zaměřuje na zvětrávání v krajině (na příkladu kamenného moře), pozůstatky dávné sopečné činnosti na území Čech (výrony sopečných plynů), na památná místa a stromy, ale i na jeleny a jejich paroží.
Epizoda ukazuje některé druhy vstavačů jako ukázku českých orchidejí a jiné vzácné rostliny české květeny – například ve vyšších polohách rostoucí dřípatku horskou. Ze živočichů je představeno prase divoké, čmeláci a hlemýždi.
V tomto videu si představíme včelu medonosnou. Dozvíme se o ní spoustu zajímavostí a pochopíme, proč včely chránit a pomáhat jim. Ukážeme si také, jak jednoduše vyrobíme pro včelky pítko. Tím můžeme s pomocí včelám začít.
Terčin zvířecí svět nás ve zvířecím příběhu provede detektivním bádáním, co to je v lese za záhadné předměty. Postupným kladením otázek a hledáním důkazů zjistí, pro koho je dotyčný předmět určen.
Proč je důležité chránit ohrožené druhy zvířat? Stačí si uvědomit, že například vymřením jednoho druhu ptáka se může snížit opylování určité rostliny a tím i její výskyt. Tato rostlina však může být zdrojem obživy pro další živočichy a tak dále. Změny v ekosystému by se tak mohly dotknout i člověka. Znalosti o ohrožených zvířatech jsou prvním krokem k jejich záchraně. Ve videu z cyklu Živé srdce Evropy budeme pozorovat kočku divokou v jejím přirozeném prostředí a dozvíme se o ní řadu zajímavostí.
Pojďme se společně podívat na video, v němž uvidíte, jak se může chovat bývalý závodní kůň. Kůň má strach z neznámého prostředí, zřejmě znal pouze závodiště a nebyl zvyklý na pohyb ve volné přírodě. Jak tenhle problém vyřešit?
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky přilétají z Afriky. Poštolky i špačci se namlouvají. Čápi spolu zabydlují hnízdo.
Dřevo, surovina všech dob. Dřevorubci dokážou pokácet strom tak, aby spadl tam, kam chtějí. Dnes ale s těžbou dřeva v lese pomáhá harvestor, který dokáže strom pokácet, odvětvit a pořezat dříve a bezpečněji než parta dřevorubců. A s odvozem pořezaného dřeva nám pomůže vyvážecí souprava. Nasaďte si helmu a vyrazte s námi do lesa! Ať žije technika!
Ve skulinách mezi kameny a pod břehem narazíme na bohatý vodní život. Pozorovat můžeme pstruha potočního nebo vranku obecnou. Ani chrostíci ve svých pevných schránkách nejsou před těmito predátory v bezpečí. Při troše štěstí narazíme na úklidovou četu potoka, raka kamenáče. Kdysi jich pod kameny bývaly tisíce.
Každé malé dítě ví, že kopřiva nás dokáže na kůži pěkně popálit. Ale víte proč? A také, že má rovněž léčivé účinky? Podívejme se tedy kopřivě „na chloupek“. Jak ji používali ve starověkém Římě, v Anglii nebo v Čechách? A kterou rostlinou si můžeme pomoci proti popálení kopřivou?
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.