12:03
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s měkkýši. Víte, jaký je rozdíl mezi mlži a plži?
Věděli jste, proč patří rak říční mezi kriticky ohrožené druhy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Jaký je životní cyklus mihule potoční? Spatřit mihuli je velice náročné. Většinu života prožijí jako larvy, tzv. minohy. Dospělá mihule už potravu nepřijímá. Jejím jediným a důležitým úkolem je předat život další generaci.
Klidné bahnité vody rybníků obývá velevrub a škeble rybničná. Sladkovodní mlži, kteří patří mezi ohrožené živočichy naší přírody, nedokáží přežít ve znečištěných vodách.
Meandrující potoky jsou domovem fascinujícího mlže, který je na pokraji vyhynutí. Perlorodka byla v minulosti využívaná např. pro výrobu knoflíků a žila běžně ve vodních tocích. Nyní je v celé Evropě na pokraji vyhynutí. Pro přežití potřebuje čistou vodu a pstruha, na jehož žábrách přežívají několik měsíců její larvy.
Potápníci jsou důležitou a zajímavou součástí života téměř každé tůně. Hrají podstatnou roli v potravních řetězcích, konzumují mršiny a redukují i množství larev komárů a dalšího nepříjemného hmyzu.
Věděli jste, že lejsek malý odlétá do teplých krajin už v červenci? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Věděli jste, že díky železné oponě se v našem pohraničí zachovala řada vzácných rostlin a živočichů? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky budují hnízdo z bláta ve chlévě. Špačci se střídají v sezení na vejcích. Čápi i poštolky dál zahřívají svá vejce.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.
Minuty z Krkonoš nám ukáží, jestli se i v horách můžou vyskytovat hadi a ještěrky, které mají rády teplo. Prohlédneme si našeho jediného jedovatého hada, zmiji obecnou s většinou klikatou čárou na hřbetě, ale někdy bývá celá černá. Mezi další plazy, na něž můžeme v Krkonoších narazit, patří užovka obojková, užovka hladká i ještěrka živorodá.
Věděli jste, čím se liší vzácný čáp černý od čápa bílého? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Věděli jste, že smrk ztepilý se udrží i v našich nejtěžších podmínkách? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Hroch obojživelný, jak už jeho jméno napovídá, se umí pohybovat jak na souši, tak ve vodě. Rozhodně není nemotorný a pomalý, jak se může na první pohled zdát. Je proto na místě dát si na tohoto 3000 kilogramů vážícího obra pozor. Nejčastěji ho můžete vidět ve vodě, ze které mu koukají pouze oči a nozdry. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Čajovník pochází z tropů a subtropů. Čajové lístky se zde sbírají a dále zpracovávají na zelený a černý čaj. Ovocné čaje vůbec čajovník neobsahují, ty jsou z květů a plodů jiných rostlin. Sledujte celý proces zpracování čaje, slibujeme, že se dozvíte mnoho zajímavých informací.
Pojďme se společně podívat, co může potrápit kočku. Když kočka přestane být přítulná, nemá chuť k jídlu a ztrácí srst, může být vážně nemocná. Pan veterinář odebere kočce krev a poví nám, co s ní je a jak ji bude léčit.
Proč je důležité chránit ohrožené druhy zvířat? Stačí si uvědomit, že například vymřením jednoho druhu hmyzu se může snížit opylování určité rostliny a tím i její výskyt. Tato rostlina však může být zdrojem obživy pro další živočichy a tak dále. Změny v ekosystému by se tak mohly dotknout i člověka. Podílet se svým malým dílem na údržbě našeho ekosystému může každý z nás. Znalosti o ohrožených zvířatech jsou prvním krokem k jejich záchraně. Ve videu z cyklu Živé srdce Evropy budeme pozorovat užovku hladkou v jejím přirozeném prostředí a dozvíme se o ní řadu zajímavostí.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.