01:03
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Víte, proč na jednom z nejníže položených míst v Česku rostou podhorské i horské druhy rostlin? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Pořad přináší informace o dýních: Jak mohou vypadat a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Dále pojmenovává části dýně a popisuje, k čemu slouží stopka, semínka, dužnina. Součástí videa je ukázka výroby halloweenské dýňové lampy.
Věděli jste, že přirozených borových lesů není v České republice mnoho? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Chcete se dozvědět více o mravencích? Pojďte se podívat na „Mravenčí školu“ v pořadu Terčin svět. Podíváte se do obřího mraveniště a dozvíte se o způsobu života mravenců. Také se dozvíte, jak si mravence prohlédnout zblízka a neublížit mu přitom.
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Tento příběh bude o rodince špačků, která měla zpočátku štěstí. Podařilo se jí získat bydlení, budku zhotovenou v dutině starého kmene. Táta špaček obecný hájil své území a potravou zásoboval svou družku, která zatím upravovala hnízdo. Pak se v hnízdě vylíhla mláďata. Rodinná idylka však netrvala dlouho. Koupajících se špačků si všiml dravec ostříž. Jak to dopadlo?
V pořadu Terčin zvířecí svět se můžete vydat po stopách raka říčního. Pomocí několika indicií, které souvisí se životem tohoto drobného živočicha, se dozvíte, jak rak říční dýchá, jak se rozmnožuje, kde žije a v jakou denní dobu je nejaktivnější.
Proč je důležité chránit ohrožené druhy zvířat? Stačí si uvědomit, že například vymřením jednoho druhu hmyzu se může snížit opylování určité rostliny a tím i její výskyt. Tato rostlina však může být zdrojem obživy pro další živočichy a tak dále. Změny v ekosystému by se tak mohly dotknout i člověka. Znalosti o ohrožených zvířatech jsou prvním krokem k jejich záchraně. Ve videu z cyklu Živé srdce Evropy budeme pozorovat kalouse ušatého v jeho přirozeném prostředí a dozvíme se o něm řadu zajímavostí.
O oslech si lidé často myslí, že jsou tvrdohlaví, hloupí, zbyteční anebo že jsou to malí koníci. Co je na těchto tvrzeních pravdy? V pořadu Terčin svět se dozvíte, že osel patří mezi lichokopytníky s takzvaným úhořím pruhem na hřbetě. Jak je to s mýty o oslech, vám odhalí Inža.
Lociku setou známe už z vyobrazení v chrámech a hrobkách faraonů. A co to má společného se salátem? Egypťané vzývali vlastního boha salátu! A císař Augustus mu nechal postavit sochu. Kolumbus ho přivezl do Ameriky. Tohle a mnohem víc se dozvíte v tomto videu.
Robůtek Kit s panem Baterkou si užívají v přímořském městě, když pan Baterka spadne do nádrže, která ho prožene různými trubkami rozvodu vody po městě. Podíváme se s ním na úpravnu vody, kanalizaci i čistírnu odpadních vod. A co si z toho zážitku naši hrdinové odnesli?
Klidné bahnité vody rybníků obývá velevrub a škeble rybničná. Sladkovodní mlži, kteří patří mezi ohrožené živočichy naší přírody, nedokáží přežít ve znečištěných vodách.
Proč a jak člověk dříve získával od včel med? V čem spočívá domestikace včel? Podívejme se na to, jak se včelám v průběhu let vyvíjelo tělo, kde se vlastně vzaly a naučily se žít z nektaru. Jak si staví včelí úly, jak přežily dobu ledovou, jak došlo k jejich domestikaci člověkem a kde vlastně původně žily.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.