01:03
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Věděli jste, že motýl martináč hrušňový se musí předzásobit potravou na celý život ještě jako larva? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku naučit něco o letním počasí. Jak poznáme, že je venku léto, co máme dělat, když nás venku překvapí letní bouřka a jakými barvami hraje duha?
Zajímavosti z české jarní přírody. Ve videu jsou ukázány běžné druhy živočichů (ruměnice pospolná, brhlík), ale i vzácné druhy (skokan ostronosý, čejka). Dále jsou představeny i jarní byliny (jaterník podléška) a z jara rozkvétající dřeviny (dřín).
„Krkonoše jsou závratě z výšek.“ Jak závratně krásné Krkonoše jsou, zjistili na svém putování i medvědi. Nejdříve si pohráli s borovicí kleč, která roste pouze ve vysokých horách. Pak si užívali v různých říčkách a pramenech a uchvátil je pohled na krkonošské chalupy. Zaujal je také pramen Labe, u kterého zjistili, jakými všemi městy tato řeka protéká. Samozřejmě nemohli minout ani Mumlavské vodopády. Zajímá vás, jakým kamenům se říká hrnce?
Věděli jste, jak loví larva mravkolva mravence? Dravé larvy mravkolva vytvářejí v písku nálevkovité pasti, do kterých chytají svou kořist – mravence. Ti z této důmyslné pasti nemají šanci uniknout. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Když se zraní člověk, může v klidu zajít k doktorovi, který ho ošetří. Jak je to ovšem se zraněnými zvířaty? Když se zraní v divočině, je to pro ně vážný problém. Výhodu mají ta zvířata, která žijí v zajetí, například v takové zoologické zahradě. Tam se umí postarat o různá zranění a zvířecím pacientům pomohou jejich zranění zvládnout.
Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.
O pštrosech se toho říká opravdu hodně, ale je to všechno pravda? Je opravdu pštros rychlejší běžec než člověk? Jaké je riziko útoku pštrosa na lidi? A jak je to s tvrzením, že pštros v ohrožení strká hlavu do písku? Odpovědi na všechny tyto otázky a mnohem víc se dozvíte z našeho videa.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 2. ročníku poznat přírodu u rybníka a jeho okolí. V tomto díle s dětmi vylovíme z rybníku odpovídající rostliny a živočichy, nakreslíme a popíšeme tělo ryby, poznáme jednotlivá stádia vývoje žáby a čekají nás také další zajímavosti.
Epizoda ukazuje rostliny, živočichy i houby, se kterými se v české přírodě můžeme setkat v průběhu léta, konkrétně na konci července. V epizodě se představuje vzácný zástupce sov puštík bělavý, dále u nás nepůvodní psík mývalovitý. Ukázán je i brouk lýkožrout smrkový, jeho chodbičky, životní strategie a hrozba pro lesní porosty. Z hub je představen hřib kovář, z rostlin pak masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá.
Zajímavosti z červencové přírody. V pasáži se představují vlaštovky jako běžní obyvatelé venkovských sídel, dále plovatky bahenní a dravec moták pochop vyskytující se převážně v okolí větších rybníků. Z rostlin je představena kyprej a žlutě kvetoucí vodní stulík. Součástí ukázky jsou i vzácné orchideje.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Bez kopretiny by se kytice lučního kvítí prostě neobešla. Najdeme ji na loukách, pastvinách, náspech, v okolí řek i v příkopech. Zamilovaným prý její lístky prozradí, jestli „má mě rád, nemá mě rád, má mě rád…“
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.