04:44
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Na začátku 90. let bylo důležité vyřešit otázky týkající se státního majetku, především jeho privatizace. Václav Klaus se jako tehdejší ministr financí rozhodl pro kuponovou privatizaci. Významným krokem pro český stát byla také privatizace bankovního sektoru, která je spojena s vládou Miloše Zemana.
Jednou z příčin rozpadu společného státu byla i rozdílná ekonomická situace a transformace dříve z centrálně plánované ekonomiky na tržní. Ta na Slovensku měla výraznější sociální dopady, vyšší nezaměstnanost i tím pádem i nespokojenost obyvatel se statutem quo. Situaci nepomohla ani korupce spojená s privatizací a vzájemné nepochopení obyvatel obou zemí.
Poradce ministra financí Václava Klause Tomáš Ježek na setkání českých ekonomů na zámku v Kolodějích vysvětluje privatizaci a směřování české ekonomiky k tržnímu systému a kapitalismu.
Transformace socialistické ekonomiky na ekonomiku tržní po sametové revoluci probíhala dost razantně. Zejména Slovensko zažívalo vysokou nezaměstnanost a likvidaci průmyslových podniků. Dopad změn tady byl tedy mnohem tvrdší než v sousedních Čechách. To vedlo i k posílení vlivu a vítězství HZDS na Slovensku v roce 1992.
Pojďme se společně podívat na historii vzniku naší republiky. Český stát vznikl již kolem roku 900 a vládli mu tenkrát Přemyslovci. Nejmocnějším českým králem, nazývaným otcem vlasti, byl Karel IV. Až v roce 1993 se Československá republika rozdělila na Česko a Slovensko.
Ministr financí Václav Klaus vysvětluje na tiskové konferenci privatizaci, zejména tu kupónovou. Dále objasňuje otázku tzv. „špinavých peněz“.
Za komunistického režimu tisíce lidí nemohly studovat, vystavovat, hrát vlastní hudbu či divadlo. Azylem se jim staly byty, které se proměnily v galerie, divadla, koncertní nebo přednáškové sály. Pojďme se na jeden takový byt podívat.
Vilém Nový byl komunistický politik, který do československých dějin vstoupil zejména kvůli svým výrokům po smrti Jana Palacha, kdy hovořil o teorii tzv. studeného ohně. V pasáži uvidíte jeho stručnou charakteristiku posrpnového vývoje, kdy rozdělil verbálně společnost na „my“ a „oni“.
Na odkaz svatého Václava navázala i moderní československá státnost. V roce 1929 první republika slavila svatováclavské milénium, dostavěla pražskou katedrálu a prezident Masaryk připomínal duchovní odkaz Václavův republikánským politikům.
Jak se změnila mapa Československa po přijetí mnichovské dohody? A jaké důsledky z těchto územních proměn vyplynuly? O tom více v reportáži speciálního vysílání ČT k 80. výročí podpisu mnichovské dohody.
Pasáž objasňuje změny v dobývání uhlí po roce 1948, poukazuje na zanedbávání bezpečnosti práce pro splnění plánů a z toho vyplývající vysoké riziko nehod.
Pasáž zachycuje záměr Karla IV. propojit dvě významná obchodní centra s Prahou a ukazuje, jak Karel IV. rozvíjel obchodní cesty, které vedly přes český stát. Vysvětluje, co se přepravovalo ve kterém ročním období a jak takové cesty vypadaly.
Pořad vysvětluje, jak umělé vodní nádrže utvářejí od nepaměti charakter české a moravské krajiny.
Landek Park je největším hornickým muzeem u nás. Návštěvníky místo okouzlí svojí autenticitou hornického prostoru i spojením technické památky s přírodní, tedy s vrchem Landek. Ředitel muzea nás provede po historické šatně a důlní expozici. Herec Josef Polášek tak na vlastní kůži pozná denní režim horníků a zjistí, že Bezručovy verše o „svalech ztuhlých v železo“ opravdu nadsazené nebyly.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.