01:02
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám představuje život v našich vodách. V této části se seznámíme s obojživelníky a naučíme se poznat mloka, čolka, skokana zeleného, skokana hnědého a ropuchu.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Víte, odkud vzali inspiraci tvůrci vojenských maskáčů? Od ropuchy zelené. Ta přišla na účinnost tohoto šatu pro maskování a mimikry už dávno. V dnešním díle se podíváme na život v přírodě do žabí říše. Uvidíme i na jiné druhy žab, jako je skokan, rosnička nebo kuňka obecná. Zvláště si všimneme osudu jedné ropuchy obecné, která měla ve svém rybníku příliš mnoho nápadníků.
Víte, jak kuňka obecná odrazuje své nepřátele? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Do Střelické bažinky nedaleko Brna přicházejí na jaře skokani hnědí, aby se stejně jako každý rok utkali o samičku. Během období rozmnožování se mokřad zaplní tisíci žabích vajíček a mělké tůňky jsou doslova zaplaveny jejich hustou polévkou.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Víte, že skokan ostronosý je jediným druhem naší žáby, co během páření dokáže změnit svoji barvu? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Orchideje z Krkonoš nám představí seriál Minuty z Krkonoš. V Česku roste přes padesát druhů orchidejí. Video nám představí orchideje, které můžeme pozorovat v Krkonoších, a dozvíme se, co je to mykorhiza.
Jestli nám je zima nebo teplo, záleží nejen na tom, kolik je stupňů, ale také na pocitové teplotě. Při teplotách pod bodem mrazu voda zamrzá. Jaká je pro lidi ideální teplota a jaké teploty se nemění? Dozvíte se také, co to znamená temperatura.
Pojďme se společně podívat na video, ve kterém se chová morče velmi podivně. Morče, kterému se říká skinny, nemá srst. Zdá se, že by mu mohla být zima, ale má stále chuť k jídlu. Tato morčata totiž potřebují více potravy, aby se zahřála. Pokud jim dáte krmení víckrát za den, budou spokojená.
Pojďme se společně podívat na zoohádanku. Toto zvíře určitě znáte, jeho mléko je velice vydatné. Je to pěkný drsňák a místo, kde žije, má i ve svém jméně. Jeho trusem se topí, má velké rohy a kopyta. Co je to?
Hledáte originální domácí mazlíčky, které jen tak někdo nemá? A co třeba chovat čmeláky? Jsou méně nároční na prostor a můžete je mít i na balkoně v paneláku. Potřebují mít jenom v nejbližším okolí dostupnou potravu, tedy kvetoucí rostliny, ze kterých by mohli sbírat pyl. Pokud máte ve svém okolí dostatek kvetoucích rostlin, stačí už jenom postavit úl a čmeláci u vás mohou bydlet. A na to, jak postavit čmelákům co možná nejlepší domeček, se podíváme ve videu.
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Liška je sice zvíře lesní, divoké, v některých případech se však dostane do péče k lidem. I tak může být spokojená, pokud jí poskytneme vhodné prostředí a slušné zacházení.
Pod hladinou rybníku můžeme narazit na rybího predátora, tedy štiku. Už malé štiky aktivně loví a klidně i sebe navzájem, a tím regulují svůj počet.
V tomto videu si ukážeme, jak můžeme na zahradě jednoduše vyrobit domek pro hmyz. Proč bychom to měli dělat. I to si řekneme. Hmyzí domky mívají různé podoby a je jen na vás, jaký domek si zkusíte vyrobit.
Pojďme se podívat domů k poštolkám. Poštolčí maminka právě snesla šest vajíček. To budou mít veselo. Tatínek se bojí, zda je všechny uživí. Vajíčka je třeba dlouho zahřívat, aby se ptáčata vyklubala ven. Poslednímu se moc nechtělo, tak mu maminka musela pomoci. Chcete vidět jak?
„Krkonoše jsou závratě z výšek.“ Jak závratně krásné Krkonoše jsou, zjistili na svém putování i medvědi. Nejdříve si pohráli s borovicí kleč, která roste pouze ve vysokých horách. Pak si užívali v různých říčkách a pramenech a uchvátil je pohled na krkonošské chalupy. Zaujal je také pramen Labe, u kterého zjistili, jakými všemi městy tato řeka protéká. Samozřejmě nemohli minout ani Mumlavské vodopády. Zajímá vás, jakým kamenům se říká hrnce?
Věděli jste, co je to blatka? Jde o druh borovice, který vytvořil lesní společenstva na území Českomoravské vrchoviny. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.