01:07
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Pořad seznamuje s Českou republikou. Pomocí globusu a mapy se děti dozvědí, kde se ČR nachází, jak vypadá a s jakými státy sousedí. Dále zjistí, jaký je náš státní znak a národní strom, kdo je náš prezident a jaká je naše státní vlajka a státní hymna. V pořadu je názorně představena česká příroda: hory, lesy, řeky, přehrady, rybníky, léčivé prameny, louky, pole, vesnice a města.
Krasové propadání, jak to asi může vypadat? Potok Bílá voda teče krasovým údolím, dokud se nepřiblíží ke skalní stěně. Tam podzemními kaskádami mizí v jeskyni. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Zkuste si tipnout, jak dlouho už existuje Klub českých turistů. Znali byste jméno jeho zakladatele a prvního předsedy a mimo jiné známého českého cestovatele? Klub je velice aktivní a jeho agenda poměrně pestrá. Vydává vlastní časopis, mapy, pořádá táborové akce a spoustu dalších věcí. Také se samozřejmě stará o turistické značky. Věděli byste, jaký význam měly původně barvy v turistickém značení?
Wifina nám v tomto díle rozšíří náš rozhled. Příběh Petřínské rozhledny v Praze je příběhem nadšení a odhodlání, a tak by byla škoda ho neznat. Víc vám o zázraku techniky 19. století poví Matěj.
Pro jihočeské rybníkáře nastává nejdůležitější den v roce – výlov. Jaká ryba je v českých podmínkách nejfrekventovanější? Kolik tun ryb vylovili rybáři za tři dny z našeho největšího rybníka? A jak takový výlov vlastně probíhá?
Už jste někdy viděli les napadený kůrovcem? Pojďte se podívat, co takový malý brouček dokáže napáchat za škody. Dozvíte se, jak se dá s takovým lýkožroutem smrkovým zatočit a co našim lesům pomáhá zvládnout jejich nájezdy. Kácet, nebo nekácet? Co si myslíte vy?
Někteří lidé se bouřky bojí, někteří ji rádi z bezpečí domova sledují. Jak vlastně vzniká? Jak poznáme, kolik kilometrů je bouřka od nás? A co dělat, když nás bouřka zastihne venku? Podívejte se na video, které odpovídá na všechny tyto otázky.
Robůtek Kit s panem Baterkou si užívají v přímořském městě, když pan Baterka spadne do nádrže, která ho prožene různými trubkami rozvodu vody po městě. Podíváme se s ním na úpravnu vody, kanalizaci i čistírnu odpadních vod. A co si z toho zážitku naši hrdinové odnesli?
Brďo zkoumá výrobky ze železa. Podíváme se, jak se železo vyrábí a k čemu se používá. Brďův kamarád trpaslík nám řekne, kolik železa je v lidském těle, zda máme svaly ze železa a komu se říká železný muž. Víte, jestli magnet přitahuje výrobky ze železa? Prozkoumejte to jako Brďo.
Kmotřičky víly seznamují Brďa s tím, kde se vyskytuje v přírodě elektřina. Jaké jsou typy elektráren? Dozvíme se také něco málo z historie elektrifikace. Tušíte, proč je dobré vědět, kde máme v bytě elektrické pojistky? Elektřina je dobrý sluha, ale zlý pán! Musíme si dát dobrý pozor, abychom se nezranili.
Tento díl ze seriálu "Co všechno umí počasí" vás seznámí jednoduchou formou se základními pojmy, které se počasí týkají. Zjistíte, jaký je rozdíl mezi počasím a podnebím a proč je počasí na různých místech rozdílné.
Jednou z možností výroby elektřiny je použití větrné elektrárny. V Čechách několik takových elektráren máme, ale jejich obliba ve světě je ještě větší. Největší větrné elektrárny jsou pak postavené na moři. Více o větrném pohonu v reportáži z Wifiny.
V přírodě se ukrývá spoustu různých pokladů. Jsou místa, kde můžete nalézt i legendární trilobity. Potřebujete kladívko, pozorné oči a bude se hodit i lupa.
Víte, že přestupný rok je jednou za čtyři roky? Místo obvyklých 365 dnů má dnů 366 a měsíc únor je o jeden den delší. Proč a od kdy přestupný rok existuje? Asi budete koukat. A proč jsou letní měsíce delší, než je obvyklé střídání? A proč se přestupný rok projevuje zrovna v únoru? Kolik je lidí, kteří mají narozeniny 29. února, a kdy je vlastně slaví? Odpoví vám Wifina.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.