01:09
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Pořad seznamuje s Českou republikou. Pomocí globusu a mapy se děti dozvědí, kde se ČR nachází, jak vypadá a s jakými státy sousedí. Dále zjistí, jaký je náš státní znak a národní strom, kdo je náš prezident a jaká je naše státní vlajka a státní hymna. V pořadu je názorně představena česká příroda: hory, lesy, řeky, přehrady, rybníky, léčivé prameny, louky, pole, vesnice a města.
Šumavská Křemelná pramení v Železnorudské hornatině a na svém dolním toku vyhloubila nejhlubší kaňon Šumavy. Projděte si s námi její meandry. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Pojďte se s námi v pořadu Terčin zvířecí svět vypravit za výrem velkým, naší největší sovou. Bude to chtít dobré boty, trochu trpělivosti a odvahy, ale stojí to za to. Tato nádherná sova má rozpětí křídel kolem půl metru a dokáže ulovit cokoliv do hmotnosti dvou kilogramů. A pozor, když brání mladé, troufne si i na člověka.
Ukázka krajiny, která byla v minulosti poznamenaná těžbou břidlic a nyní je chráněným územím na Plzeňsku. V pořadu jsou představeny místní přírodní podmínky – svahy pozvolna porůstající pionýrskými druhy dřevin (bříza, borovice), haldy po těžbě či zatopená těžební jáma s kyselou vodou.
Lovci záhad nám v tomto díle ukáží, jak jednoduše můžeme malovat se zelím. Tato známá zelenina má mnoho odrůd a jeho červená varianta uvolňuje fialové barvivo, kterým můžeme i kreslit a které se naučíme jednoduchým trikem změnit na červenou a modrou barvu.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Zjistíme, čím a jak se krmí malá ptáčata. Špačci spořádají nejen obrovské množství ovoce na zahradě, ale také velké množství škůdců. Čápi odlétají na podzim do Afriky a vlaštovky umí lovit jen za letu.
Laka je nejvýše položené ledovcové jezero na Šumavě. Jeho dno je pokryto rašelinou. Znáte i další ledovcová jezera? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Vysvětlíme si původ a význam české hymny, kdo ji složil a o čem vlastně je. Dozvíme se něco i o tom, při jakých příležitostech se hraje.
Vysvětlíme si původ a význam jednotlivých polí státního znaku, kde se používá a jaký je rozdíl mezi malým a velkým státním znakem. Dozvíme se něco i o heraldických pravidlech.
Věděli jste, co je to blatka? Jde o druh borovice, který vytvořil lesní společenstva na území Českomoravské vrchoviny. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Vodní elektrárna je jednou z ekologických variant výroby elektřiny. Vodní elektrárna využívá spád vody a při výrobě elektřiny nevznikají žádné škodliviny, je to čistá energie. V České republice máme devět velkých elektráren a přes patnáct set malých vodních elektráren. Jak přesně vodní elektrárny fungují a kolik procent světové výroby elektřiny pokryjí? To se dozvíte v tomto díle Wifiny.
Poslední úsek živé velké řeky začíná u Bohumína a končí u soutoku Odry s Olší. Říká se mu také česká Amazonka. Jedná se meandry řeky Odry, které jsou přírodní památkou. Nachází se zde štěrkové lavice a velmi pestrý ekosystém. Tento přírodní unikát rozhodně stojí za pozornost.
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
Pojďte se s námi podívat, jak se dříve žilo v Čechách. Ve skanzenu Strážnice budeme vyrábět vlastní hliněné cihly, zatímco ve Veselém Kopci zkusíme, co to obnáší zpracovat len. V Zubrnicích zase skloubili skanzen se zachovalou vesnicí.
12 221
674
3 944
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.