10:47
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Víte, který pták má křídla, ale neumí létat a proč mají ptáci tělo pokryté peřím? Víte, proč se v zimě staví ptáčkům budky a jak na výrobu krmítka? Kteří ptáci jsou stěhovaví? Brďo dnes zkoumá záhady ptačí říše.
Cítíte vůni trávy a usušeného sena? Jak se uchovává tráva pro hospodářská zvířata? Tráva neboli píce se zpracovává dvěma způsoby: buď na seno, nebo na senáž. Jaký je v tom rozdíl? Pojďte se s námi podívat na louky plné zafóliovaných balíků a v nich najdeme šťavnatou senáž pro mlsné jazýčky krav! K čemu to je? A jak to celé funguje?
Proč a jak člověk dříve získával od včel med? V čem spočívá domestikace včel? Podívejme se na to, jak se včelám v průběhu let vyvíjelo tělo, kde se vlastně vzaly a naučily se žít z nektaru. Jak si staví včelí úly, jak přežily dobu ledovou, jak došlo k jejich domestikaci člověkem a kde vlastně původně žily.
Když děti učí telka! Pojďme se společně s dětmi zamyslet, jak poznáme, že přichází jaro. Zaměříme se na změny v přírodě. Ukážeme si, kdo nás na jaře může ráno budit, vysvětlíme si význam slova línání a zasejeme si semínka hrachu.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Špačci přilétají z teplých krajin a zpěvem si namlouvají samičky. Čapí hnízdo je zatím prázdné, i vlaštovky jsou stále na cestě z teplých krajin. Poštolky se namlouvají vysoko na nebi.
Pojďme se společně podívat k poštolkám. Věděli jste, že neodlétají do teplých krajin? Pěkně tu s námi zůstvávají přes celou zimu. Přestože mají hodně času, svá hnízda si nestaví. Využívají hnízda již hotová nebo se zahnízní klidně u vás v truhlíku.
Věděli jste, jak dlouho se vyvíjí larvy tesaříka ve starých dubech? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Když děti učí telka! Pojďte si společně se staršími žáky povídat o živých organismech, jak jsou na sobě navzájem závislé a co je to potravní řetězec. Budeme hledat chybějící slova v textech a poznávat živé organismy z obrázků.
Venku si můžeme připravit chutné jídlo nad ohněm. Jídlo můžeme vařit, péct, opékat. Dokonce si připravit i chutný dezert. Jen nesmíme zapomenout na opatrnost.
Pojďme se společně podívat na video o biotechnologii. To jsou vynálezy a vychytávky, které používají živé organismy. Třeba žížalami poháněný kompost nebo antibiotika. Můžete se zamyslet třeba i nad tím, zda by bylo lepší jíst méně masa a více luštěnin. A jak by mohla vypadat budoucnost biotechnologií?
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Epizoda ukazuje vzácné rostliny kvetoucí na přelomu jara a léta – v listnatých hájích kvetoucí střevíčník pantoflíček a na loukách vzácně rostoucí vstavač nachový. V rámci dílu se také představují jezevec lesní, vzácné kachny zrzohlávky rudozobé a chráněný ocasatý obojživelník mlok skvrnitý. Součástí je i hmyz lákající árón plamatý a prudce jedovatá rostlina bučin vraní oko čtyřlisté.
Věděli jste, že zdánlivě neškodné rostliny se dokáží docela dobře bránit? A která rostlina je nejjedovatější? I u nás lze narazit na spoustu jedovatých rostlin i hub. Třeba taková brambora, kterou všichni často jíme, může zezelenat, a v tu chvíli už je jedovatá.
12 138
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.