02:43
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Používáte plasty? Určitě, jako každý v naší zemi. A třídíte plastový odpad? Proč je to tak důležité? Každý rok se do oceánů dostane asi 12 milionů tun plastu. Tyto plasty zabijí ročně až 100 tisíc mořských živočichů. I vy můžete pomoci, podívejte se jak.
O tom, že je voda nad zlato, nikdo z nás nepochybuje. Potřebujeme ji k životu. Neplýtváme s ní? Anička je zděšená chováním strýčka a tetičky. Pomoci může jedině Rejpavá žížala svým čarováním. Děti naštěstí čarovat nemusí, stačí mít dobré nápady, jak zbytečně neplýtvat vodou.
Odpadky jsou tu s námi od nepaměti. Jak je zpracovával pračlověk? Kdy a kde vznikaly první skládky? Jak se likviduje odpad na skládkách dnes a co je to ekologie? Brďo to všechno podrobně prozkoumá.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Máte rádi doma teploučko? Určitě ano. V zimě je to velice příjemné, ale nic se nemá přehánět. Děti se zamýšlejí nad problémem, jak a čím topit, abychom neubližovali sobě ani naší planetě.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Její kouzelné zaříkadlo je pravda: „Ředkvičky či mrkev, květák nekupujte přes půl světa. Pěstuj vlastní zeleninu, přijď si ke mně pro zeminu.“ Proč by zelenina měla cestovat, když si ji můžeme vypěstovat doma? Proč by cestovat neměla? A jak na to? To nám poradí Anička.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Třídění odpadu je dnes již samozřejmé. Každé malé dítě ví, jakou barvu má kontejner na starý papír. Co do něj patří a co ne. Co šetříme, když papír recyklujeme? Víte to? S dětmi a jejich kamarádkou žížalou to dnes probereme.
Pořad děti motivuje úvodní básní „Travička zelená“. Seznamuje je s trávou a názorně vysvětluje, jak tráva roste a k čemu slouží. Dále zkoumá, co vše v trávě žije, a ukazuje, které květiny jsou jedlé a které jsou vhodné jen pro zvířata. Na konci je vysvětleno, co je to seno a k čemu se používá.
Mravenci jsou jedni z nejšikovnějších živočišných druhů. Žijí v koloniích. Mravenec lesní se dožívá 7 až 10 let. U nás žije asi sto druhů mravenců. V pořadu Terčin zvířecí svět se podíváte společně s Luckou a Inžou do science centra, kde uvidíte zblízka druh mravenců atta, česky střihače, kteří si pěstují houbu, v níž žijí, a dokonce ji i jí. Jak to u nich funguje?
Mrtvá ramena řek poskytují útočiště vodnímu ptactvu jako jsou čápi, volavky nebo kormoráni. Ten neustálý shon za péčí o mladé! Snadnou kořistí ptačích predátorů se mohou stát skokan zelený a skokan hnědý. Objevíme zde rostliny se zvláštními jmény jako například plavín nebo kotvice. Orobinec ale známe z dětství všichni. I když jsme mu říkávali trochu jinak.
V pořadu Terčin zvířecí svět se Terka pokusí vcítit do šestého smyslu některých zvířat. Vyzkouší si, jaké je to být včelami, které dokáží cítit změnu magnetického pole. A co včely v takovém případě dělají? I to si vyzkouší. A také, jaké je to být v kůži ptáků, kteří jsou citliví na tlak vzduchu. A co teprve takoví hadi, kteří umějí předpovídat zemětřesení. Podívejte se a vyzkoušejte si, jaké je to vnímat svět úplně jinými smysly.
Terčin zvířecí svět nám představí chov nosála. Seznámí nás s podmínkami pro chov tohoto nezbedného živočicha.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Tento příběh bude o rodince špačků, která měla zpočátku štěstí. Podařilo se jí získat bydlení, budku zhotovenou v dutině starého kmene. Táta špaček obecný hájil své území a potravou zásoboval svou družku, která zatím upravovala hnízdo. Pak se v hnízdě vylíhla mláďata. Rodinná idylka však netrvala dlouho. Koupajících se špačků si všiml dravec ostříž. Jak to dopadlo?
Nahlédněme společně do rodiny špačků. Jak to u nich chodí, když se vrátí z teplých krajin? Jak si hledají své polovičky? Špačky poznáme podle jejich nezaměnitelného lesklého peří. Myslíte, že byste je nepoznali? Zkuste to.
Věděli jste, že přirozených borových lesů není v České republice mnoho? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Pojďme se společně podívat k poštolkám. Věděli jste, že neodlétají do teplých krajin? Pěkně tu s námi zůstvávají přes celou zimu. Přestože mají hodně času, svá hnízda si nestaví. Využívají hnízda již hotová nebo se zahnízní klidně u vás v truhlíku.
12 138
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.