03:18
Optických iluzí zná lidstvo spousty, od přírodní fata morgány po iluze vytvořené člověkem. Různě tvarovaná tělesa v kombinaci se zrcadlem vytvářejí optické klamy, u kterých záleží na úhlu pohledu. Jeden trik si můžete vyzkoušet i doma. Uvidíte také iluze, které se velmi dlouho používají při animacích.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Jak se rozmnožují živé organismy? Vysvětlíme si, jaký je rozdíl v rozmnožování bakterií, rostlin, zvířat a člověka. Popíšeme si, jak spermie oplodní vajíčko, co je to dělení buněk a jak se dále vyvíjí lidský plod až po narození miminka.
Přestože lidé nejsou žádní vodníci, je tělo dospělého člověka ze tří čtvrtin tvořeno vodou. Vodu máme ve svalech, v kloubech, v krvi a dokonce i v kostech. Bez vody by naše tělo chřadlo. A protože během dne spousta vody z těla odejde například pocením, musíme ji zase do těla dodat zpátky. Jaký je pro člověka vhodný pitný režim a jak pijí rostliny? To dnes zajímá Brďa.
Když děti učí telka! Pojďte společně s mladšími žáky pozorovat změny v přírodě na podzim. Zaměříme se na potravu volně žijících zvířat (čápa, vlaštovky, jiřičky, veverky a ježka). Popíšeme jejich způsob života a přípravu na zimu v souvislostech s podzimem. Živého ježka si prohlédneme a seznámíme se s tím, jak mu pomoci, když hrozí, že by nepřežil zimu.
Už jste někdy viděli, jak se mrská ryba na suchu a jak dýchá pod vodou? Víte, proč mají ryby ploutve nebo šupiny? Uměli byste nahodit udičku, hodit harpunu nebo chytit rybu do podběráku? Možná byste si chtěli jen pořídit rybičky v akváriu. A víte, proč je v jižních Čechách tolik rybníků?
Kmotřičky víly seznamují Brďa s obojživelníky. Žáby, mloci a čolci jsou asi nejznámější z nich. Brďo pozoruje jejich rozmnožování, vývoj, čím se živí a další zajímavosti z jejich života.
Historie pudinku je opravdu zajímavá a nečekaná. Co má společného pudink s masem, se dozvíte v tomto videu. A jak to bylo s pudinkem na královských stolech?
Alexander Fleming je celosvětově známý pro svůj objev léku penicilin. Jakým způsobem na tento lék přišel? Čím je penicilin pro lidstvo důležitý?
Pojďte na výlet se světoznámým dobrodruhem a rybářem Jakubem Vágnerem. Nemusíme cestovat k Amazonce, abychom zažili dobrodružství. I na horách musíme být opatrní a mít dobrou výbavu, protože počasí se tu mění rychle. Dozvíte se, jaké zásady bychom při pohybu na horách měli dodržovat a jak si vyrobit ochranné brýle z březové kůry.
Už jste se setkali s někým, kdo trpí fobií? Povíme si, jak se taková fobie projevuje a z čeho může vzniknout. Také se dozvíme, jak se různým fobiím říká.
To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou! A nebo ano? Jak blecha vypadá, kde žije a jak se vyvíjí? To vše si ukážeme na jejím modelu, protože blecha je opravdu malinká. Naopak vši od psa určitě nechytíme, pouze od jiného člověka. Jejich život se od toho blešího také poněkud liší, i když nám obě potvůrky pijí krev.
V záchranné stanici nám představí Káču, straku obecnou. Je pravda, že straky kradou? Jaké jsou společné znaky krkavcovitých ptáků? Mohou se naučit mluvit? A ještě ledacos zajímavého nám poví pan Kolomazník z této stanice.
Proč jsou zoologické zahrady důležité, jaký je jejich smysl? Nejde jen o to ukazovat lidem výběhy s různými zvířaty. Kromě účelu rekreačního probíhá v zoo vzdělávání, výzkum, ochrana druhů, jejich zachování a chov samotný. Často je to i jediný způsob, jak udržet nějaký živočišný druh na Zemi. Zoo Praha se angažuje například v ochraně užovky podplamaté nebo zubrů evropských.
Černé zvíře z podzemí, které navíc ničí zahrádky, to nemá s lidmi jednoduché. Krtci jsou přitom známkou zdravého ekosystému a jsou zákonem chránění. Na svůj život v podzemí jsou dokonale přizpůsobeni. Mají srst všemi směry a vynikající čich.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.