02:31
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vzniká nádhera jménem vločka. Co ovlivňuje dokonalý tvar ledových květů? Mohou být na světě dvě vločky stejného tvaru?
Dnes budou Brďa zajímat kameny, horniny, krápníky, štěrk, oblázky, skály, kamenné stavby, základní kameny, krápníky nebo minerály. Dozví se třeba to, že i černé a hnědé uhlí jsou vlastně kameny a že beton je kámen vytvořený uměle. Použije barevné kamínky k tvorbě mozaiky.
Když děti učí telka! Pojďte si společně se staršími žáky na konkrétních příkladech ukázat rozdíl mezi živou a neživou přírodou. Budeme poznávat některé horniny a nerosty. Rozdělíme si přírodniny na živé a neživé.
Víte, čím je les pro naši krajinu důležitý? Chtěli byste se dozvědět, jak pomáhají lesníci našim lesům? Pojďte se společně s Emou projít po lese a dozvíte se odpovědi nejenom na tyto otázky.
Stručné seznámení se zeměpisnou sítí neboli poledníky a rovnoběžkami. Ukázka pomáhá s orientací na mapě.
Jaký je rozdíl mezi kopcem a horou? Z čeho se pohoří skládají a jak vznikají? Které pohoří na světě je nejdelší a které nejvyšší? Tohle všechno a ještě mnohem víc se dozvíte v tomto díle.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 3. ročníku, jak koluje voda na naší planetě. K čemu nám slouží voda a je důležitá? Kolik vody se na Zemi nachází? Na tyto otázky si společně odpovíme. Také si na vodu zahrajeme, zkusíme se proměnit v kapičku vody a procestovat s ní celý její život.
Věděli jste, že krajinu na sever od Jeseníků vymodeloval ledovec? V jedné minutě vám představíme zázraky flory a fauny naší přírody.
Moravský kras je celkem rozlehlé území, které se táhne od Brna téměř až k vesnici Sloup. Možná se budete divit, že je tu téměř tisícovka jeskyní, ale i skal a propastí. Po říčce Punkvě se dokonce můžete v podzemí projet na loďce. Svou krásou nás v jeskyních zaujmou neobvyklé tvary vytvořené přírodou. V této oblasti se také nachází hojně navštěvovaná propast Macocha.
Jeskyni a propast Macocha zná asi každý. Na jejím dně teče říčka Punkva. Ta však vzniká ze Sloupského potoka ve Sloupsko-šošůvských jeskyních, jejichž úctyhodná délka (35 kilometrů) z nich dělá největší jeskynní komplex v České republice.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Věděli jste, že na Hradišťských terasách můžete cestovat časem? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Kamenná moře, tedy zvětralé útvary hornin, najdete v údolí Dyje. Nedaleko Vranova můžete obdivovat skalní sruby nebo věže. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Pojďme se společně podívat na video o stále činné italské sopce. Etna je největší evropská činná sopka, která oficiálně měří 3350 metrů, i když její výška se stále mění. Tato sopka má několik kráterů, ze kterých vyvěrá láva a horké plyny. Je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.
Jsme v Africe, v domově zebřích dam. Poznáme zde, jak to vypadá na savaně. Zjistíme, k čemu zebrám slouží jejich pruhy. Věděli jste, že jsou to takové otisky prstů? Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
První mořskou rezervaci kolem Galapág vyhlásily úřady v roce 1986. Po nejnovějším rozšíření bude asi třikrát větší než Česká republika. Rozšíření rezervace patří k prvním splněným slibům z klimatické konference ve skotském Glasgow. Právě tam se totiž dohodl Ekvádor na tomto kroku se sousedními státy.
Pojďme se společně podívat na video o zebrách. Zebra je jednou z tváří Afriky, i když to není král zvířat. Nejraději mají v zimě mrkev a granule. Na jaře mají rádi čerstvý jetel. Jinak se živí senem a v přírodě jsou zvyklé i na méně kvalitní krmivo. V zajetí si brousí kopýtka o beton, ale ani ta nejlepší zoologická příroda nenahradí volnou přírodu, tam si krmení obstarají samy.
Deštné pralesy se přezdívají plícemi planety. Pohlcují totiž oxid uhličitý, který vydechujeme, a produkují kyslík, který zase dýcháme. Jsou domovem obrovského množství druhů živočichů i rostlin. Ale jejich plocha se stále zmenšuje vlivem těžby dřeva či palmy olejné. Více se o deštných pralesích dozvíte v reportáži z Wifiny.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.