04:51
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Ačkoliv si dnes již nedokážeme představit Vánoce bez nazdobeného vánočního stromku, jedná se o poměrně novodobý zvyk. Kde se na vánočním stromečku vzaly skleněné ozdoby a jaká je jejich tradice? Jak se takové dekorace ve sklárně vyrábějí?
Co by se dalo vytvořit z vydlabané dýně? A kam naservírovat uvařenou dýňovou polévku? Odpověď je jednoduchá! Společně s Šikuly si vyrobíme dýňovou misku. Pusťme se do práce!
Poslední dubnová noc je plná magie. Na mnoha místech pálíme čarodějnice, lidé tančí kolem ohně, zpívají, opékají si špekáčky a někteří se dokonce za čarodějnice převlékají. Vyrobme si společně ke kostýmu čarodějnice strašlivého pavouka z balónků.
Dýně je jednou z nejstarších kulturních plodin na světě. Ve videu se dozvíme o jejím původu, využití v kuchyni, představíme si její druhy a seznámíme se svátkem, ke kterému dýně bezpochyby patří. Mezi dýněmi najdeme mnoho druhů, některé slouží jen na okrasu a jiné jsou zase vynikající k snědku. Ochutnali jste někdy špagetovou dýni? Víte, kdo je Jack-o´-lantern a jak uvařit lahodnou dýňovou polévku? Draci v hrnci vám na všechny tyhle otázky odpoví!
Chcete si pro koledníky připravit originálně nabarvená vajíčka? Šikulové vám poradí, jak využít cibuli, řepu, zelí a ocet při barvení velikonočních vajíček. O starou punčochu požádejte maminku.
První památkový zákon u nás vznikl v 50. letech 20. století. Už od středověku vznikaly různé seznamy památek, které by neměly být zničeny, ale zachovány pro budoucí generace. U nás vyvolala velkou diskuzi asanace pražského židovského města na konci 19. století. Oficiálně se památky začaly chránit až v 50. letech, kdy je komunistický režim překvapivě nezboural. Excesem ovšem bylo zbourání středověkého města Most kvůli těžbě hnědého uhlí. I dnes se vedou spory o budoucnosti a ochraně památek zejména ze 60. a 70. let 20. století.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 17. listopadu. Lidé si připomínají listopadové studentské demonstrace proti komunistickému režimu v roce 1989. K památníku na Národní třídě pokládají věnce a zapalují svíčky.
Kutná Hora, dnes zapsána na seznamu UNESCO, je známá také díky rodnému domu slavného představitele rodu Daczických – Mikuláše. Kromě pár městských domů, které Daczičtí kdysi vlastnili v Kutné Hoře, lze zmínit další místa, která jsou s rodem nějakým způsobem spjata: Filipov, hrad Zvíkov či zámeček Kluky u Čáslavi, který musela rodina prodat a během totalitního režimu sloužil národnímu výboru.
28. říjen je státním svátkem, kterým se připomíná vznik Československa. A to přesto, že 28. října 1918 nebyla ještě vyhlášena československá republika, ale jen československá samostatnost. Každá přelomová historická událost probíhající v čase však potřebuje jeden den jako symbol. Jak byl svátek oslavován za první republiky? Spontánně a důstojně, s vojenskými přehlídkami a pietními akty. Jako významný den byl hodnocen napříč celým politickým spektrem a také na Slovensku, i když pro Slováky byl důležitější 30. říjen, kdy byla přijata Martinská deklarace.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.