04:51
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Ačkoliv si dnes již nedokážeme představit Vánoce bez nazdobeného vánočního stromku, jedná se o poměrně novodobý zvyk. Kde se na vánočním stromečku vzaly skleněné ozdoby a jaká je jejich tradice? Jak se takové dekorace ve sklárně vyrábějí?
V každém správném masopustním průvodu nesmí chybět masopustní maškary. Víte, co symbolizovala maškara koně? Myslíte, že si ji dokážete vyrobit doma? Zkuste to, je to velmi snadné. Potřebovat budete kartón, krabici, šablonu koně, provaz, pevnou lepicí pásku, šídlo, nůžky, zalamovací nůž, bílý a černý fix a zalamovací kleště.
Dýně, jedna z nejstarších kulturních plodin na světě. Ve videu se dozvíme o jejím původu. Představte si, že se našla semena dýní, která jsou stará až sedm tisíc let. Odkud a kdy k nám byla tato lahůdka přivezena? Byla její domovinou Indie nebo Amerika?
Halloween je svátek, ke kterému neodmyslitelně patří dýně. Díky mnohým z vás dýně na podzim získávají obličeje. Některé jsou usměvavé, další lehce strašidelné, ale zkoušeli jste někdy na dýni vyřezat ornamenty? Jak na to? To nám prozradí Šikulové!
Dýně je jednou z nejstarších kulturních plodin na světě. Ve videu se dozvíme o jejím původu, využití v kuchyni, představíme si její druhy a seznámíme se svátkem, ke kterému dýně bezpochyby patří. Mezi dýněmi najdeme mnoho druhů, některé slouží jen na okrasu a jiné jsou zase vynikající k snědku. Ochutnali jste někdy špagetovou dýni? Víte, kdo je Jack-o´-lantern a jak uvařit lahodnou dýňovou polévku? Draci v hrnci vám na všechny tyhle otázky odpoví!
28. říjen je náš nejvýznamnější státní svátek. V pietním aktu u příležitosti oslav 99. výročí vzniku samostatného Československa u Národního památníku na pražském Vítkově prezident Miloš Zeman a veřejní činitelé položili věnce u hrobu neznámého vojína a uctili tak památku bojovníků za existenci Československa.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k zachování nemateriálního kulturního dědictví. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich jsou i vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, které jsou zapsány také na seznamu UNESCO. V tomto zdánlivém chaosu panují přesná pravidla.
Seznamte se s rodinou Opatrných. Co člen, to oddaný katolík. Jako rodina drží pohromadě a jejich život je pevně spjat s vírou, která se tu přirozeně přenáší z pokolení na pokolení. Vysvěceným knězem je jen jeden, ale Bohu se dá sloužit i jiným způsobem. Je to například jáhen, nemocniční kaplan, vyučující na teologické fakultě. Ať už je role věřících jakákoli, žádná není méně cenná. A právě úloha a možnost uplatnění tzv. laiků v římskokatolické církvi je zajímavým tématem k diskusi.
Odcházení je název známé fotografie Karla Cudlína, která zachycuje jeden ze zlomových okamžiků novodobých českých dějin. Je na ní Václav Havel, jak kráčí po nádvoří Pražského hradu podél řady vojáků. Byl to poslední den jeho prezidentského úřadu, poznamenaný nostalgií i smutkem. Fotka tuto atmosféru věrně vykresluje. Navíc díky sněhu, který zrovna začal padat, se na zemi objevily stopy coby symbol odcházejícího prezidenta.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.