01:55
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
Nikdy neodvysílaný pořad ČST z roku 1969. Co je to duch národa? Farář Vladimír Šimek odpovídá na otázku, co by řekl Janu Zajícovi, kdyby se s ním setkal před odjezdem do Prahy. Otázky pokládal redaktor Ota Nutz.
Zamyšlení nad zásadními geopolitickými změnami světa a historickými milníky v průběhu 20. století.
V době, kdy probíhal proces s Miladou Horákovou a dalšími zatčenými, se mocenské propagandě podařilo zneužít a využít veřejné mínění. Příspěvek uvádí příklady dětských rezolucí, které vyslovují požadavky těch nejpřísnějších trestů pro obžalované, a dále poukazuje na selhání umělců, především literátů.
Po Vítězném únoru vykonstruoval komunistický režim několik politických procesů s církevními představiteli. Každá záminka mu byla dobrá. V malé obci Číhošť na Havlíčkobrodsku se 11. prosince 1949 měl při bohoslužbě pohnout kříž na oltáři. V obci i okolí se začaly šířit různé zvěsti o původu a následcích tohoto jevu. Do obce se sjížděli věřící. Státní bezpečnost začala tento "zázrak" vyšetřovat, zatkla faráře Josefa Toufara a několik dalších občanů. Po krutém mučení Toufar podepsal zinscenování zázraku, ale během vyšetřování zemřel, čímž režim přišel o hlavního obžalovaného.
Povstání, v němž dalo Slovensko v roce 1944 světu najevo, že stojí po jeho boku v boji proti nacismu. Proč bylo odsouzeno k neúspěchu? Při příležitosti 70. výročí povstání vysvětluje některé jeho aspekty historik Tomáš Jakl.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.