05:01
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
Dne 5. května 1945 vypuklo v československém hlavním městě povstání proti nacistické okupaci. Obyvatelé Prahy museli s fanatickými oddíly SS svádět na barikádách tuhé boje. Během 4 dní trvajícího povstání přišlo o život téměř 3000 lidí.
Jako odvetu za protesty studentů během pohřbu Jana Opletala uzavřeli nacisté 17. listopadu všechny české vysoké školy v protektorátu. Co je k tomu vedlo? Poslechněte si také vzpomínky jednoho z pamětníků na útok na vysokoškolské koleje v noci dne 16. listopadu 1939.
Pocity beznaděje, strachu, rachot obrněných vozů a pásů transportérů a výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích napověděli, že jsme okupováni Německou říší. Psal se 15. březen 1939. Zároveň byl vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který měl legitimizovat totální podrobení českého národa Německé říši. „Němci jezdí vpravo, a tak všichni tak musí jezdit!“ Změna dopravního směru, která u nás během čtrnácti dní proběhla, mluví za vše.
V době tzv. protektorátu Čechy a Morava bylo veškeré obyvatelstvo ve složité hospodářské situaci a nakupovat mohlo pouze na tzv. potravinové lístky. Kromě toho museli obyvatelé ze svého hospodářství odvádět část úrody říši. Z toho důvodu začali lidé pěstovat a chovat, co se dalo...
Britská vláda souhlasila se zřízením prozatímní československé vlády v exilu a zároveň neuznala suverenitu vládního kabinetu v protektorátu. Jak složitá byla cesta k jejímu finálnímu uznání a jaké diplomatické kroky bylo zapotřebí udělat?
Události na newyorské burze v roce 1929 československá společnost nevnímala jako problém, který se jí týká. Velmi brzy se však dopady přenesly do sousedního Německa a následně do Československa. Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení o lesku první republiky. Do začátku druhé světové války se československé hospodářství z krize nevzpamatovalo.
Marie Ljalková Lastovecká se stala první ženou ostřelovačkou a později zdravotnicí v československé armádě na východní frontě. Češka z Volyně následovala svého manžela, který se jako dobrovolník přihlásil do náhradní roty 1. československého samostatného polního praporu v sovětském Buzuluku. Absolvovala zde zdravotnický kurz a kurz pro odstřelovače. Při přepravě na frontu u Charkova ušla 300 km pěšky v plné zbrojní. Zúčastnila se mnoha významných bitev. V ukázce popisuje své zážitky z bitvy u Sokolova.
Po vzniku samostatného Československa došlo i na vznik národní měny. Cesta vedla od kolkování rakousko-uherských bankovek československým kolkem na přelomu února a března 1919, přes vydání českých státovek v dubnu téhož roku, až k zákonu z roku 1926, kterým byla založena Národní banka Československá. Teprve v okamžiku, kdy existuje centrální banka, může stát vydávat své vlastní bankovky. Otázka panovala i kolem názvu české měny: mnoho nescházelo a mohli jsme dnes platit sokolem.
Vypálení obce Ležáky na Chrudimsku dne 24. června 1942 bylo, stejně jako v případě obce Lidice, trestem za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Všech 33 dospělých obyvatel osady Ležáky bylo popraveno, přežily jen dvě dívky, které nacisté poslali do Německa na převýchovu.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.