05:01
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
Dne 5. května 1945 vypuklo v československém hlavním městě povstání proti nacistické okupaci. Obyvatelé Prahy museli s fanatickými oddíly SS svádět na barikádách tuhé boje. Během 4 dní trvajícího povstání přišlo o život téměř 3000 lidí.
Jako odvetu za protesty studentů během pohřbu Jana Opletala uzavřeli nacisté 17. listopadu všechny české vysoké školy v protektorátu. Co je k tomu vedlo? Poslechněte si také vzpomínky jednoho z pamětníků na útok na vysokoškolské koleje v noci dne 16. listopadu 1939.
Pocity beznaděje, strachu, rachot obrněných vozů a pásů transportérů a výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích napověděli, že jsme okupováni Německou říší. Psal se 15. březen 1939. Zároveň byl vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který měl legitimizovat totální podrobení českého národa Německé říši. „Němci jezdí vpravo, a tak všichni tak musí jezdit!“ Změna dopravního směru, která u nás během čtrnácti dní proběhla, mluví za vše.
V době tzv. protektorátu Čechy a Morava bylo veškeré obyvatelstvo ve složité hospodářské situaci a nakupovat mohlo pouze na tzv. potravinové lístky. Kromě toho museli obyvatelé ze svého hospodářství odvádět část úrody říši. Z toho důvodu začali lidé pěstovat a chovat, co se dalo...
Britská vláda souhlasila se zřízením prozatímní československé vlády v exilu a zároveň neuznala suverenitu vládního kabinetu v protektorátu. Jak složitá byla cesta k jejímu finálnímu uznání a jaké diplomatické kroky bylo zapotřebí udělat?
O první československém prezidentu Tomáši G. Masarykovi toho víme mnoho. O jeho ženě máme však informace skromnější. Přitom v počátcích Masarykovy kariéry to byla Charlotta, která ho podporovala a kdo mu obětovala svůj osobní život. Podívejte se na dokudrama, které ukazuje Masaryka v lidském rozměru.
Nejstarším premonstrátským klášterem v Čechách a významnou architektonickou památkou je Strahovský klášter v Praze. V klášteře je také umístěn Památník národního písemnictví, slavná je i Strahovská knihovna a obrazárna. V roce 2020 slavil tento řeholní řád 900 let od svého založení. Protože zrovna zuřila pandemie covidu-19, nemohla oslava probíhat tak, jak bylo původně v plánu. Začala právě na Strahově, kde jsou uloženy ostatky zakladatele řádu, sv. Norberta, a byla přenášena do celého světa.
Jak se změnila mapa Československa po přijetí mnichovské dohody? A jaké důsledky z těchto územních proměn vyplynuly? O tom více v reportáži speciálního vysílání ČT k 80. výročí podpisu mnichovské dohody.
Na konci léta roku 1988 se konala v Praze první velká demonstrace odpůrců normalizačního režimu. Dvacáté výročí okupace Československa z roku 1968 přivedlo do okolí Václavského náměstí velké množství lidí. Dalším vystoupením proti režimu bylo sedmdesáté výročí vzniku republiky a 10. prosince první povolená demonstrace k výročí vyhlášení deklarace lidských práv. Podívejte se na souhrn událostí posledního roku totalitního Československa v dokumentu z konce roku 1989 s množstvím unikátních záběrů.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.