05:01
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
Dne 5. května 1945 vypuklo v československém hlavním městě povstání proti nacistické okupaci. Obyvatelé Prahy museli s fanatickými oddíly SS svádět na barikádách tuhé boje. Během 4 dní trvajícího povstání přišlo o život téměř 3000 lidí.
Jako odvetu za protesty studentů během pohřbu Jana Opletala uzavřeli nacisté 17. listopadu všechny české vysoké školy v protektorátu. Co je k tomu vedlo? Poslechněte si také vzpomínky jednoho z pamětníků na útok na vysokoškolské koleje v noci dne 16. listopadu 1939.
Pocity beznaděje, strachu, rachot obrněných vozů a pásů transportérů a výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích napověděli, že jsme okupováni Německou říší. Psal se 15. březen 1939. Zároveň byl vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který měl legitimizovat totální podrobení českého národa Německé říši. „Němci jezdí vpravo, a tak všichni tak musí jezdit!“ Změna dopravního směru, která u nás během čtrnácti dní proběhla, mluví za vše.
V době tzv. protektorátu Čechy a Morava bylo veškeré obyvatelstvo ve složité hospodářské situaci a nakupovat mohlo pouze na tzv. potravinové lístky. Kromě toho museli obyvatelé ze svého hospodářství odvádět část úrody říši. Z toho důvodu začali lidé pěstovat a chovat, co se dalo...
Britská vláda souhlasila se zřízením prozatímní československé vlády v exilu a zároveň neuznala suverenitu vládního kabinetu v protektorátu. Jak složitá byla cesta k jejímu finálnímu uznání a jaké diplomatické kroky bylo zapotřebí udělat?
28. říjen je náš nejvýznamnější státní svátek. V pietním aktu u příležitosti oslav 99. výročí vzniku samostatného Československa u Národního památníku na pražském Vítkově prezident Miloš Zeman a veřejní činitelé položili věnce u hrobu neznámého vojína a uctili tak památku bojovníků za existenci Československa.
Vystěhovalci mířili do Spojených států amerických od poloviny 19. století zejména po zrušení poddanství. Hlavní vlna pak přišla v 70. a 80. letech, kdy za oceán proudily tisíce Čechů. Odhaduje se, že od r. 1848 do r. 1918 celkem do USA odešlo na 350 000 osob. Jací to byli lidé? Jak těžké byly jejich začátky? Kolik stála cesta lodí? Podívejte se na diskusi historiků na toto téma.
První úvahy o podzemní dráze v Praze jsou už z konce 19. století, ale se stavbou prvního úseku sítě pražského metra se začalo až koncem šedesátých let 20. století. Do provozu byl slavnostně uveden k výročí osvobození Československa v roce 1974.
Vážený soudce Emil Hácha byl v roce 1938 vybrán jako vhodný kandidát na prezidenta republiky po Edvardu Benešovi. O tuto funkci však Hácha zjevně nestál, ale nakonec v ní vydržel až do hořkého konce v roce 1945. Agrárník Rudolf Beran se do premiérského úřadu také příliš nehrnul. Premiérem byl pouhé tři měsíce, za druhé světové války byl vězněn gestapem a po skončení války byl znovu odsouzen, tentokrát československou justicí na 20 let za údajnou kolaboraci. V těžkém žaláři v Leopoldově pak v roce 1954 zemřel.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.