00:56
Od roku 1402 se v Betlémské kapli Jan Hus zasazoval o mravní principy a ideály pravého křesťanství, což jej přivedlo do klatby a posléze až před církevní koncil v Kostnici a k smrti na hranici. Dokument přináší portrét významné osobnosti našich dějin, jejíž názory i upálení radikalizovaly společnost a vyústily v husitské hnutí.
Jak se dnes historici dívají na kostnický koncil? Proč se konal? Byl Zikmund Lucemburský tím zlým panovníkem, který mohl za smrt Jana Husa? Udělal něco pro jeho záchranu?
Město Tábor se stalo základnou husitského hnutí a zrodilo symbol – Jana Žižku. Zde se zformovalo husitské vojsko, které v první třetině 15. století ovládalo český stát. Podívejte se ve videu na stručnou historii husitského válečnictví.
Husitské období bylo završeno diplomatickou akcí Zikmunda Lucemburského. Když se mu nedařilo husity porazit, vedl s nimi v Basileji jednání. Tzv. basilejská kompaktáta byla výsledkem, který znamenal druhou korunovaci Zikmunda českým králem. Na pozadí jednání ale proběhla i „bratrovražedná“ bitva u Lipan.
Papežské schizma i vladařské problémy krále Václava IV. otevřely v Čechách prostor pro reformní myšlenky v řadách církve. Podívejte se na počátky působení Jana Husa, zasazené do souvislostí s vývojem českého království. Na Husova kázání chodila i královna Žofie a řady dalších Čechů.
Jan Hus byl komunistickým režimem v Československu představován jako propagátor komunistické myšlenky, kterou nový socialistický režim pouze následuje. Jaká byla ideologická východiska komunistické interpretace postavy Jana Husa?
Dvakrát získal pro Československo téměř vše, co se získat dalo. A dvakrát ho dovedl ke klíčovým prohrám jeho moderních dějin. Prezident Edvard Beneš zbavený mýtů a legend v dokumentárním filmu sestaveném výhradně z dobových obrazových a zvukových záznamů, archivních fotografií a dokumentů. Tato část mapuje cestu Edvarda Beneše od triumfu na Pařížské konferenci v letech 1918–1919 až ke zhroucení První republiky po přijetí Mnichovské dohody v roce 1938.
Jan Schneider a Ján Čarnogurský, dvě postavy z nedávné československé historie. Jejich životní osudy nezačínají Chartou a nekončí v listopadu 1989, ale náš medailonek ukazuje jejich volbu Chartu podepsat, či nepodepsat. Jak se projevila v jejich osudech? Jaké byly po pádu komunistického režimu?
Karel Kramář patřil k nejvýznamnějším politikům české předválečné i poválečné doby. Před začátkem první světové války byl dokonce jedním z místopředsedů rakouského říšského parlamentu. Za války se zapojil do domácího odboje, byl vězněn i odsouzen k trestu smrti. Válku nakonec přežil a stal se prvním premiérem samostatného Československa. Podívejte se na jeho osudy a dějiny jeho doby.
Pasáž ukazuje záběry ze slavnostního odhalení Stalinova pomníku na Letné a jeho krátkou životnost, když bylo pár let po jeho odhalení rozhodnuto o jeho likvidaci.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.