00:56
Od roku 1402 se v Betlémské kapli Jan Hus zasazoval o mravní principy a ideály pravého křesťanství, což jej přivedlo do klatby a posléze až před církevní koncil v Kostnici a k smrti na hranici. Dokument přináší portrét významné osobnosti našich dějin, jejíž názory i upálení radikalizovaly společnost a vyústily v husitské hnutí.
Jak se dnes historici dívají na kostnický koncil? Proč se konal? Byl Zikmund Lucemburský tím zlým panovníkem, který mohl za smrt Jana Husa? Udělal něco pro jeho záchranu?
Město Tábor se stalo základnou husitského hnutí a zrodilo symbol – Jana Žižku. Zde se zformovalo husitské vojsko, které v první třetině 15. století ovládalo český stát. Podívejte se ve videu na stručnou historii husitského válečnictví.
Husitské období bylo završeno diplomatickou akcí Zikmunda Lucemburského. Když se mu nedařilo husity porazit, vedl s nimi v Basileji jednání. Tzv. basilejská kompaktáta byla výsledkem, který znamenal druhou korunovaci Zikmunda českým králem. Na pozadí jednání ale proběhla i „bratrovražedná“ bitva u Lipan.
Papežské schizma i vladařské problémy krále Václava IV. otevřely v Čechách prostor pro reformní myšlenky v řadách církve. Podívejte se na počátky působení Jana Husa, zasazené do souvislostí s vývojem českého království. Na Husova kázání chodila i královna Žofie a řady dalších Čechů.
Jan Hus byl komunistickým režimem v Československu představován jako propagátor komunistické myšlenky, kterou nový socialistický režim pouze následuje. Jaká byla ideologická východiska komunistické interpretace postavy Jana Husa?
Zdena Fantlová přežila Terezín, Osvětim i pochod smrti. Poslední štací pro ni byl v dubnu 1945 koncentrační tábor Bergen-Belsen. Tábor však zachvátil skvrnitý tyfus a zajatci hromadně umírali. S nadlidskou silou se přes kupu mrtvých těl doplazila do budovy Červeného kříže, kde ji našel britský voják. Život ji paradoxně zachránila znalost angličtiny, kterou studovala proto, že dle norimberských zákonů musela ukončit studium na gymnáziu, zapsala se proto do Anglického ústavu.
Od roku 1960 byla v československé ústavě zakotvena tzv. vedoucí úloha Komunistické strany Československa. Členství v ní znamenalo mít výhody pro sebe a svoji rodinu na všech úrovních, zvláště po srpnové okupaci v roce 1968 v období tzv. normalizace. V mnoha vedoucích pozicích se nestraník zkrátka nemohl ocitnout. Strana rozhodovala o všem.
V komunistickém režimu existovala undergroundová komunita, kde se sdružovali lidé, kteří nechtěli žít podle diktátu státu a chtěli žít co nejvíce svobodně. Byli ovšem vždy sledováni Státní bezpečností, často obviněni z protistátní činnosti, nenašli zaměstnání apod. Režim se jich chtěl zbavit i tak, že jim nabídl vystěhování do zahraničí. Mluvíme o době, kdy cestovat do zahraničí nebylo možné bez svolení státních úřadů.
Blíží se německý tank a všichni si myslí, že přišla jejich poslední hodinka. Nakonec je ale po válce, mělo by konečně nastat štěstí a přijít kýžené uvolnění. Jenže promluví rozzlobený hlas lidu a vymáhá revoluční spravedlnost.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.