05:37
Vodu z úpravny Želivka u Zruče nad Sázavou pije více než 1,5 milionů lidí. Kde tuto úpravnu vody najdeme? K jakému účelu konkrétně bude sloužit nové zařízení na zlepšení kvality pitné vody v jedné z největších úpraven vody v Evropě?
Nejteplejší místo České republiky z pohledu ročního průměru teploty vzduchu se nachází v centru Prahy. Klima Prahy je výrazně ovlivňováno tepelným ostrovem města, díky tomu je v centru výrazně vyšší teplota než na okrajích hlavního města. Za letních nocí to ale není nic příjemného. Pražské Klementinum se tak může pochlubit nejvyšší naměřenou teplotou za posledních 30 let. Jaké další zvláštnosti má klima Prahy? A čím si ho nejvíce kazíme?
Ve velkých městech, tedy i v Praze, pociťují lidé extrémní letní teploty mnohem více než na venkově. Proč tomu tak je a jaké problémy mohou očekávat obyvatelé Prahy v souvislosti s klimatickými změnami? Jaká opatření podniká hlavní město, aby se v něm obyvatelé ani návštěvníci neuvařili?
Letiště Václava Havla Praha leží na severozápadním okraji Prahy, v městské části Praha 6. S rokem 1989 se Československo vrátilo k demokracii a letiště, které se tehdy jmenovalo Letiště Ruzyně, se stalo konečně skutečnou branou do zahraničí. Letiště se od roku 1989 zásadně změnilo, proběhlo jeho rozšíření, přibyly terminály, administrativní budovy, parkoviště i nezbytná infrastruktura. Rozšířené letiště bylo v roce 2012 přejmenováno na Letiště Václava Havla Praha na počest prvního prezidenta demokratického Československa.
Botič představuje hned po Berounce druhý největší pražský přítok Vltavy. Celý tok je delší než 30 km a má mnoho podob. Úsek od Hostivařské přehrady k Záběhlickému zámečku je pravým opakem regulované městské části, tady si voda našla svoji cestu sama a vytváří meandry.
Nuselský most je významnou inženýrskou stavbou, která si v době svého vzniku získala značnou pozornost i v zahraničí. Ukázka se zabývá předchozími koncepcemi přemostění nuselského údolí a samozřejmě také tou zrealizovanou.
Edvard Beneš obdržel 21. září od Francie a Velké Británie ultimátum o postoupení části českých území Německu. Video se zaměřuje na Benešovo vnímání těchto událostí i nejednotné postoje generálů. Scéna otevírá problém politické zodpovědnosti a hranic politického jednání.
Ideologicky silně zabarvená ukázka ukazuje proces s bývalým statkářem Královským, který byl odsouzen za sabotáž, podvod a zneužití lidového družstva. Snažil se totiž vyhnout povinným vysokým dodávkám potravin, které museli plnit všichni zemědělci, ale které byly tak vysoké, že je plnit nešlo.
Václav Havel, Pavel Kohout a další disidenti se stávají motorem úvah, které vrcholí v myšlence velké petice všech petic, kterou se lze konkrétně a jednoznačně postavit režimu. Textu, za nějž se mohou postavit všichni, nekomunisté, bývalí komunisté, křesťané, všichni proti vládnoucímu establishmentu a bahnu, které produkuje.
Vážený soudce Emil Hácha byl v roce 1938 vybrán jako vhodný kandidát na prezidenta republiky po Edvardu Benešovi. O tuto funkci však Hácha zjevně nestál, ale nakonec v ní vydržel až do hořkého konce v roce 1945. Agrárník Rudolf Beran se do premiérského úřadu také příliš nehrnul. Premiérem byl pouhé tři měsíce, za druhé světové války byl vězněn gestapem a po skončení války byl znovu odsouzen, tentokrát československou justicí na 20 let za údajnou kolaboraci. V těžkém žaláři v Leopoldově pak v roce 1954 zemřel.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena záliba Rudolfa II. v astronomii a poznatky Tycha de Brahe a Johannese Keplera v této oblasti.
Stopy lidské činnosti v krajině vidíme na každém kroku. Mnohé stavby se dochovaly dodnes, většina z nich pochopitelně nikoliv. Díky moderním vědním postupům se však můžeme dozvědět více o minulosti krajiny. která je jako plátno, které neustále znovu a znovu popisujeme.
Facebook patří k nejrozšířenějším sociálním sítím současnosti. Co je ale cílem této platformy? Může ovlivňovat naše postoje ohledně toho, co si chceme koupit a koho budeme volit? A jaké všechny informace o nás jako o uživatelích ví? O otázce algoritmů Facebooku a jejich potenciálním nebezpečí se více dozvíme v diskusi odborníků v pořadu Historie.cs.
Odsun německého obyvatelstva po roce 1945 znamenal výrazné změny i v poválečném průmyslu. Nejenže byli odsunuti kvalifikovaní zaměstnanci, ale mnohé podniky měly původně německé majitele. Další změnou byla vůle po znárodnění průmyslu. Podívejte se na sondu do poválečného průmyslu na pozadí příběhu českobudějovické tužkárny Koh-i-noor Hardtmuth.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.