07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
V roce 1938 se začaly vyostřovat národnostní konflikty v československém pohraničí. Už na jaře začali odcházet židovští obyvatelé, v důsledku ztráty těchto území po podpisu mnichovské dohody odešlo do vnitrozemí ČSR mnoho dalších lidí. Později přicházeli i antifašisté z Německa, případně z Rakouska. Jaká byla politika československých úřadů vůči uprchlíkům přicházejícím na území tehdejšího státu?
Za první republiky měla svatováclavská tradice mimo jiné spojovat Čechy a Němce. Koncem třicátých let se ke svatému Václavovi obracejí i levicoví básníci. Složitější podobu a projevy pak měla tradice za německé okupace. Vrcholem se stalo vytvoření protektorátního vyznamenání a zneužití svatováclavské symboliky nacisty.
Komunista Alexej Čepička zažil po roce 1945 raketovou kariéru. Byl předsedou národního výboru, ministrem vnitřního obchodu i ministrem spravedlnosti. Aktivně se zapojil do událostí komunistického převratu v roce 1948 i do politických procesů padesátých let. Vrcholem jeho kariéry byl sňatek s dcerou prezidenta Klementa Gottwalda, který ho katapultoval do pozice ministra národní obrany. Se jménem Alexeje Čepičky je spojen i vznik pomocných technických praporů (PTP). Po Gottwaldově smrti začal jeho politický pád, který skončil i vyloučením z KSČ.
Buďte přítomni jednání Občanského fóra s ministerským předsedou Mariánem Čalfou o novém složení federální vlády. Obě strany představují možná jména ministrů a diskutují nad nimi.
Po druhé světové válce a zejména po roce 1948 prošel bankovní systém v Československu výraznými změnami. Vznikla Státní banka československá, která v centrálně plánované ekonomice působila jako monopolní centrální i obchodní banka. Jak tato transformace probíhala a jak vůbec fungoval tehdejší bankovní systém?
Emil Kolben se narodil v roce 1862 v chudé židovské rodině. V mládí získal místo v podniku geniálního amerického objevitele Thomase Alvy Edisona a spolupracoval mj. i se slavným Jihoslovanem Nikolou Teslou, který ho přizval ke svým pokusům se střídavým proudem. Emil Kolben se později proslavil zejména založením veleúspěšného strojírenského podniku ČKD (Českomoravská Kolben-Daněk), který v době svého největšího rozmachu zaměstnával až 12 tisíc lidí. Pro svůj židovský původ byl v době protektorátu Čechy a Morava deportován do koncentračního tábora v Terezíně, kde ve svých 80 letech zemřel.
Fronty v podstatě na cokoliv patřily k běžnému životu obyvatel ČSSR. Socialistické podniky často nestíhaly uspokojit poptávku po zboží. Nedostatkové výrobky schovávali prodavači pro své příbuzné, známé či známé známých. Vznikaly tak sítě vztahů mezi lidmi, kteří si byli navzájem užiteční. Neznámý člověk, který „jen“ vystál frontu, pak neměl šanci si „rezervované“ zboží koupit.
V roce 1958 se v Bruselu konala první velká světová výstava po 2. světové válce. Československo na ní zaznamenalo velký úspěch a přivezlo si domů nejvyšší ocenění. „Bruselský sen“ měl však od reálného života v totalitním Československu daleko.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.