07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Josef Svoboda, dnes celosvětově uznávaný arktický botanik, se jako dvacetiletý zapojil do třetího odboje. Jeho skupina byla ovšem již od začátku infiltrována a záhy pozatýkána. Za velezradu a špionáž byl odsouzen na jedenáct let. Prošel 17 vězeními a uranovými doly. Potkával se tu s elitou národa: spisovateli, umělci, biskupy, filozofy. Ve vězení na celách se tak konaly přednášky z nejrůznějších oborů…
Objasnění pojmu insignie, jejich funkce a pojednání o genezi sporu o insignie Univerzity Karlovy. Dále je představen spor na pozadí národnostní situace v tehdejší Československé republice.
Pražské židovské ghetto bylo vždy opředeno řadou pověstí. Některé byly spjaty i s rituální koupelí, mikví. Její označení v překladu z hebrejštiny znamená sebrání čisté přírodní vody z tůní. Takovou lázeň objevili odborníci na konci 60. let minulého století v suterénu budovy vedle pražské Pinkasovy synagogy. Podle historických pramenů fungovala už v 16. století, takže je docela možné, že se v ní před vstupem do chrámu koupal i legendární rabi Löw.
Když v květnových dnech roku 1945 vypuklo povstání českého lidu, bylo pro německé okupační představitele překvapivým zjištěním, že po šestileté postupné likvidaci československé armády je stále, byť omezeně, funkční strukturou. Nejvýznamnější boje probíhaly v Praze, kde jim vojensky velel generál Karel Kutlvašr. Podívejte se na jeho osobní medailonek i podrobnosti o povstání, do kterého se zapojily také oddíly Ruské osvobozenecké armády.
Již ve 13. století vznikla v belgickém městě Bruggy, které bylo významným finančním centrem Evropy, první burza na světě. Tato instituce poskytovala obchodníkům zázemí pro objednávky, půjčky i výměnu peněz. Pojmenování vzniklo podle příjmení bankéřů Van der Beurzů. Původní burza se orientovala na obchodování se základním zbožím – vlnou, dřevem, rybami, ovocem nebo kořením.
Unikátní motorový železniční vůz Slovenská strela představoval v éře první republiky přelom v dopravních možnostech. V roce 2021 proběhla jeho kompletní rekonstrukce. Návštěvníci si tak mohou dnes vůz prohlédnout v Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici. Tam během svého putování po Moravskoslezském kraji zavítal i herec Josef Polášek, který nás společně s ředitelem muzea provede po stručné historii i technických parametrech tohoto legendárního vozu, jehož rychlost překonalo až Pendolino.
Ostravsko se stalo v druhé polovině 19. století průmyslovým centrem habsburské monarchie a posléze i naší republiky. Svoji historii však místo začalo psát před asi 30 000 lety, když byl osídlen vrch Landek, kde lovci mamutů poprvé v lidských dějinách použili k topení uhlí a kde se našla jedna ze sošek pravěkých Venuší. Podívejte se na historii ocelového města Ostravy pohledem dobového dokumentu, který vznikl před rokem 1989.
Ukázka popisuje klasickou výrobu středověkých sečných zbraní a rytířské i pěchotní zbroje.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.