07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pod značkou Avia si nejspíše většina z nás představí nákladní automobily. Prvními dopravními prostředky, které Avia začala vyrábět, však byla letadla, a stalo se tak už krátce po vzniku samostatného Československa. Reportáž představí historii této firmy i její nejznámější produkty z oblasti letecké i automobilové dopravy.
Zakoupením nákladní lodě Republika v roce 1952 byl položen základ české námořní flotily. Postupně se flotila pod československou vlajkou rozrůstala. Dobrodruzi ze země bez moře jezdili po celém světě, přepravovali různý náklad a finančně se tomuto podniku velmi dařilo. Ztrátový nebyl historicky nikdy. Velký zisk vykazoval i v roce 1992, kdy byl zařazen do kuponové privatizace. Čtrnáct lodí bylo ale nakonec prodáno a stovky námořníků se ocitly ze dne na den bez práce.
Pasáž osvětluje vztah prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka ke katolické církvi.
V této pasáži prvorepublikový politik Karel Kramář popisuje své vize o rychlé válce. Po vítězství Ruska dokonce uvažoval o vzniku státu v čele s dynastií Romanovců.
Fronty v podstatě na cokoliv patřily k běžnému životu obyvatel ČSSR. Socialistické podniky často nestíhaly uspokojit poptávku po zboží. Nedostatkové výrobky schovávali prodavači pro své příbuzné, známé či známé známých. Vznikaly tak sítě vztahů mezi lidmi, kteří si byli navzájem užiteční. Neznámý člověk, který „jen“ vystál frontu, pak neměl šanci si „rezervované“ zboží koupit.
Pasáž ukazuje rozpory mezi prezentací a reálným stavem československé ekonomiky v době socialismu na přelomu padesátých a šedesátých let v éře prezidenta Antonína Novotného.
Socialistickým režimům v rámci východního bloku se nepodařilo nastartovat ekonomické reformy hospodářství, a režimy tak čelily neustálému nedostatku zboží a malé produktivitě práce. Týkalo se to i ČSSR a NDR v 70. letech minulého století. Jakým hlavním problémům se musely tyto státy postavit a proč se jim to vůbec nedařilo? Jakou roli v tom hrálo NSR?Zhroucení obou režimů v roce 1989 bylo zkrátka nevyhnutelné. Přesto jejich situace nebyla totožná.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.