07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Poslední premiér České a Slovenské federativní republiky Jan Stráský vzpomíná na jednání o dělení majetku federace v roce 1992. Podle jakých principů se majetek rozděloval mezi obě země? Které komodity byly největším problémem? Nakonec se obě strany ale podle Stránského dohodly bez větších problémů.
Za první světové války byl odbojářem, za první republiky ministrem financí. Dramatický život Aloise Rašína, politika a jednoho z takzvaných mužů 28. října. Dramatický příběh o konci Rakousko-Uherska, o vzniku samostatného Československa a jeho hrdinech Aloisi Rašínovi a Karlu Kramářovi, kteří neprávem zůstali ve stínu Masaryka a Beneše.
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
I kněží jezuitského řádu se zapojili do odboje proti nacismu. Gestapo se do nich ovšem infiltrovalo a v roce 1944 byla tato skupina zatčena a odsouzena. Vězňové skončili v Terezíně. Po válce se někteří z nich, například Josef Cukr, jako vatikánští špioni dostali opět do vězení, tentokrát komunistického. Poměry zde byly ještě horší. Podívejte se na jejich vzpomínky.
Seznámení s útlumem hornické činnosti na Ostravsku. Pasáž se věnuje sociálním důsledkům, jež útlum zapříčinil, a popisuje možnosti, jak se vyrovnat s koncem těžby uhlí v budoucnosti.
Zlatá stezka byla obchodní cesta z Bavorska do Čech, po níž se přepravovala především sůl po celý středověk až do počátku 18. století. Ve středověku hrála sůl důležitou roli, protože se používala ke konzervaci masa, výrobě kosmetických prostředků, byla součástí léků, používala se při křtu a podobně.
Počátky firmy Baťa spadají do konce 19. století. Přes úspěchy v první dekádě 20. století a zapojení moderních postupů do výroby obuvi počátkem vzniku obuvnického impéria byla první světová válka a válečná produkce firmy. Baťovy postupy a mechanizace práce šly ruku v ruce s různými restriktivními opatřeními vůči zaměstnancům, zákazem odborů a organizací hájících práva zaměstnanců.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.