04:37
V animované ukázce jsou zábavnou formou zachyceny okolnosti podepsání Mnichovské dohody, mobilizace armády v roce 1938, abdikace prezidenta Edvarda Beneše a obsazení Sudet.
Uplynulo už více než 80 let od podpisu mnichovské dohody, která zpečetila náš osud během druhé světové války. V kreslené reportáži z pořadu Zprávičky se dozvíte, co podpis mnichovské dohody znamenal pro tehdejší Československo. Naši občané často hovoří o mnichovské zradě, spojenci se jejím podpisem snažili vyhnout válce. Ustupovat zlu se zkrátka nevyplácí.
Mnichovská dohoda z konce září 1938 vedla ke ztrátě asi třetiny historického území českého státu. Měla však i velké sociální dopady. Na 200 000 osob utíkalo z pohraničí do vnitrozemí. Bohužel, druhá republika ztratila i étos republiky první. Mnohé uprchlíky, zejména německé antifašisty a Židy, bez milosti vracela zpět. Jejich cesta často nekončila jinde než v koncentračních táborech.
V souvislosti s mnichovskou dohodou se často hovoří o „zradě západních mocností". Na celou skutečnost je však vhodné nazírat v kontextu mezinárodní situace, nikoli pouze prizmatem zájmů našeho státu. Jaké byly příčiny vzniku a důvody Francie a Velké Británie podepsat mnichovskou dohodu, blíže objasní historici v pořadu Historie.cs.
Jak spolu souvisí mnichovská dohoda a atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha? To se dozvíme v animovaném videu z produkce FAMU s komentářem vojenského historika Eduarda Stehlíka.
Co bylo spouštěčem toho, že spojenci v roce 1942 prohlásili Mnichovskou dohodu za neplatnou? A proč se k tomu Britové stavěli zpočátku odmítavě?
Po skončení 2. světové války se stal prezidentem E. Beneše. Zvolen byl 19. 6. 1946. Jak a kde volba probíhala? Ukázka obsahuje dobové záběry.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svobodná československá republika neměla dlouhého trvání. Touha Slováků po samostatném státě byla veliká, a tak už na konci roku 1992 došlo k rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky. Pozitivní bylo, že rozdělení proběhlo klidně a bez násilí. Pouto mezi oběma národy navíc nevymizelo a Češi se Slováky k sobě mají nadále velmi blízko.
Po únorovém převratu se režim potřeboval vypořádat se svými největšími politickými odpůrci, a to byla hlavně Československá strana národně socialistická. Jeden z členů strany, Miloslav Choc, byl obviněn z vraždy Augustina Šramma, který se měl podílet na smrti Jana Masaryka. Politický proces skončil smrtí údajných vrahů a obviněním a odsouzením několika desítek lidí.
Po konci první světové války a vzniku republiky se mnohé v hospodářství mění. Během války se ženy dostaly do mnoha mužských rolí, po ní v Československu dostávají volební právo. Nový stát přijímá celou řadu zákonů, např. zavádí osmihodinovou pracovní dobu, podporu v nezaměstnanosti a úrazové pojištění. Pro mnoho podniků je důležité financování a asi největší roli v první republice měla Živnostenská banka. Podívejte se na sondu do hospodářství první republiky na pozadí jedné významné prvorepublikové firmy, Amylonu.
Pro miliony lidí znamená 11. listopad 1918 nový začátek. Mír změnil Evropu v laboratoř, kde se objevují nové myšlenky, naděje a společenské projekty. Tady vzniká živá, protichůdná a vzrušující epocha, geneze světa, ve kterém dnes žijeme.
Sovětský svaz se rozpadl, pro Gruzii a Abcházii to však znamená řetězec krvavých konfliktů. Jaké jsou důvody a dopady gruzínsko-abchazského konfliktu?
Pasáž zachycuje nástup Karla I. na trůn uprostřed války a reakci jeho protivníků.
Pasáž popisuje vznik československé střelecké brigády ve Francii roku 1917 a její význam pro vznik samostatného Československa.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.