06:48
V srpnu 1945 uskutečnily USA svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Bylo to poprvé, co byla tato moderní a účinná zbraň použita, přestože nikdo nedokázal předpovědět následky. Přes 70 tisíc lidí v Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak dvojnásobek na následky. Stejný scénář následoval o tři dny později v Nagasaki. Velký počet obětí však pohnul Japonsko ke kapitulaci, která byla stvrzena podpisem 2. 9. 1945. Druhá světová válka definitivně skončila.
První výstřely druhé světové války padly na Westerplatte v Gdaňsku 1. září 1939. Kdo začal pálit jako první a co následovalo? Mnohé poodhalí reportáž z místa u příležitosti kulatého výročí začátku druhé světové války.
Pearl Harbor je havajský přístav využívaný jako americká námořní základna. Útok na Pearl Harbor provedený vojenskými silami Japonského císařství měl za následek vstup Spojených států amerických do druhé světové války. Američani sice rozluštili kód japonských depeší, ale přesto je útok v neděli ráno 7. prosince 1941 překvapil. Trvalo dlouhou chvíli, než vojáci i velení pochopilo, že to není žádné další cvičení. V ukázce uvidíte autentické záběry a vzpomínky přímých účastníků útoku.
Vylodění v Normandii v červnu 1944 znamenalo zásadní obrat ve vývoji druhé světové války. Otevřela se tak tolik očekávaná druhá fronta a urychlila konec nacistické nadvlády nad Evropou. Připomeňte si některé momenty dne D a poznejte českou stopu při vylodění.
Historici diskutují o osudech československých vojáků v severní Africe a na Blízkém východě. Připomenou důležitost bitvy o město Tobruk v Libyi, kde se naše jednotky hrdinně bránily Němcům a Italům po 241 dní. Proslavil se zde zejména 11. východní československý prapor pod vedením generála Klapálka.
Příběh o odvážných československých letcích, kteří pomohli zachránit Británii před Hitlerem. Do britských vojenských jednotek vstoupily během války také stovky československých vojáků, kteří byli rozhodnuti bojovat proti nacistickému Německu.
Život a působení českého skladatele Bohuslava Martinů, rodáka z Poličky, který žil od roku 1923 nejprve ve Francii a před druhou světovou válkou emigroval do USA. Za to si v Československu vysloužil nálepku vlastizrádce. Po válce se vrátil do Evropy, ale natrvalo se usídlil ve Švýcarsku. Jako skladatel si vydobyl světový věhlas a je jedním z předních představitelů moderní vážné hudby.
Buďte přítomni jednání Občanského fóra s ministerským předsedou Mariánem Čalfou o novém složení federální vlády. Obě strany představují možná jména ministrů a diskutují nad nimi.
Ukázka z filmu Vracenky je důležitá perspektivou společnosti, diváků. Z rádia zní projev prokurátora Josefa Urválka a jeho propagandistické řeči, zatímco zákazníci holičství čekají, až na ně přijde řada. Černobílý film Jana Schmidta z roku 1990 zprostředkovává radikální transformaci české společnosti po nástupu KSČ k moci a přibližuje atmosféru politických procesů.
Zámky Dobřenice, Uhrov, Neděliště a hrad a zámek v Potštejně. Všechny tyto stavby v minulosti patřily rodu Dobrzenských a spojuje je i přes architektonické odlišnosti velmi podobný osud. Buď o ně rod přišel, nebo je prodal, pak stavby pustly a za totalitního režimu sloužily jiným než původním účelům (byty, kanceláře, výzkumný ústav apod.). V současné době ale stavbám v soukromých rukách svitla naděje na záchranu.
1. máj – Svátek práce se dnes slaví jako mezinárodní svátek všech pracujících. Jeho původ je spojen s dělnickým hnutím a sahá do druhé poloviny 19. století, přičemž hlavním impulsem ke vzniku byly manifestace v USA a poprava čtyř dělnických předáků. U nás se slavil poprvé v roce 1890 a za první republiky se stal státním svátkem. Původně celonárodní a jednotné oslavy se postupně rozrůznily a jednotlivé politické strany si Svátek práce začaly organizovat po svém.
Reportážní příspěvek o 5. výročí tzv. Arabského jara v regionu Blízkého východu, rekapitulace vývoje a dopadů v jednotlivých zemích.
V souvislosti s bolševickou revolucí a občanskou válkou v Rusku emigrovaly tisíce občanů bývalého Ruského impéria, a to i do Československa. Ve videu z pořadu Historie.cs se více dozvíme o důvodech ruské emigrace a jejích etapách směrem do Československa.
Pasáž popisuje vznik československé střelecké brigády ve Francii roku 1917 a její význam pro vznik samostatného Československa.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.