06:48
V srpnu 1945 uskutečnily USA svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Bylo to poprvé, co byla tato moderní a účinná zbraň použita, přestože nikdo nedokázal předpovědět následky. Přes 70 tisíc lidí v Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak dvojnásobek na následky. Stejný scénář následoval o tři dny později v Nagasaki. Velký počet obětí však pohnul Japonsko ke kapitulaci, která byla stvrzena podpisem 2. 9. 1945. Druhá světová válka definitivně skončila.
První výstřely druhé světové války padly na Westerplatte v Gdaňsku 1. září 1939. Kdo začal pálit jako první a co následovalo? Mnohé poodhalí reportáž z místa u příležitosti kulatého výročí začátku druhé světové války.
Pearl Harbor je havajský přístav využívaný jako americká námořní základna. Útok na Pearl Harbor provedený vojenskými silami Japonského císařství měl za následek vstup Spojených států amerických do druhé světové války. Američani sice rozluštili kód japonských depeší, ale přesto je útok v neděli ráno 7. prosince 1941 překvapil. Trvalo dlouhou chvíli, než vojáci i velení pochopilo, že to není žádné další cvičení. V ukázce uvidíte autentické záběry a vzpomínky přímých účastníků útoku.
Vylodění v Normandii v červnu 1944 znamenalo zásadní obrat ve vývoji druhé světové války. Otevřela se tak tolik očekávaná druhá fronta a urychlila konec nacistické nadvlády nad Evropou. Připomeňte si některé momenty dne D a poznejte českou stopu při vylodění.
Historici diskutují o osudech československých vojáků v severní Africe a na Blízkém východě. Připomenou důležitost bitvy o město Tobruk v Libyi, kde se naše jednotky hrdinně bránily Němcům a Italům po 241 dní. Proslavil se zde zejména 11. východní československý prapor pod vedením generála Klapálka.
Příběh o odvážných československých letcích, kteří pomohli zachránit Británii před Hitlerem. Do britských vojenských jednotek vstoupily během války také stovky československých vojáků, kteří byli rozhodnuti bojovat proti nacistickému Německu.
Dva mladí lidé jsou mrtví a vojenský prokurátor Roman Rédl ví, že vrahové se nezastaví, dokud nezabijí i dalšího svědka. V obchodě, při kterém se kradou zbraně od sovětských vojsk, jde o hodně.
Prezident Ludvík Svoboda vystoupil v televizi 21. ledna 1969 s projevem poté, co 19. ledna zemřel student Jan Palach. Vyzval k tomu, aby již nikdo podobný akt protestu nepodnikal. Tvrdil, že vláda má určitý plán a bude ho postupně uskutečňovat. Sebeupálení hodnotil jako krok, který by mohl vyvolat anarchii v zemi, následkem čehož by hrozilo, že by byla česká vláda shledána neschopnou vést sama svou zem a její správu by musel převzít někdo jiný…
V komunistickém Československu byli Židé prohlašováni za aktéry protikomunistického sionistického hnutí, mnoho z přeživších se k židovství nehlásilo, eventuálně emigrovalo. Veškeré památky nechal stát zchátrat, byly zlikvidovány mnohé židovské hřbitovy. Až po roce 1989 lze mluvit o obnově židovské komunity. Z Německa se do Česka rozšířil i projekt připomínající oběti holocaustu, pokládání takzvaných kamenů zmizelých.
Pasáž popisuje bitvu u Zborova, její průběh a význam pro vznik samostatného Československa.
Na počátku 20. století je jasné, že svět potřebuje nové hranice. Čeká se jen na záminku či něčí chybu. Ta přichází v létě roku 1914 na Balkáně. Rozbuškou je neuvěřitelně zpackaný atentát, který se nakonec uskuteční vlastně náhodou...
Po roce 1948 se československá rozvědka na pokyn Moskvy zapojila do celé řady akcí proti novému nepříteli, západoevropským státům. Stopy její činnosti najdeme během celého období totalitního Československa. V této pasáži se zaměříme na padesátá léta, kdy se československá rozvědka zapojila do suezské krize a kdy se snažila zabránit sbližování Francie a Německa atentátem na štrasburského prefekta.
Semafor vnímáme nejen jako běžnou součást dopravy, ale objevuje se i v takových oblastech jako jídlo nebo fotbal. Rozumí mu každý, málokdo však zná jeho historii. Podívejte se, kdy a kde došlo ke vzniku prvního semaforu.
Reportáž a rozhovor se sinoložkou Olgou Lomovou o 40. výročí od začátku hospodářských reforem čínského vůdce Teng Siao-pchinga, které nastartovaly bezprecedentní růst ekonomiky.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.