04:05
Ukázka popisuje nejvýznamnější nálezy české archeologie a jejich význam pro poznávání naší minulosti.
Jak si lidé osvojili práci s kovy? Pasáž popisuje, jak se využívaly kovy v pravěku a jak se vyrábělo a k čemu používalo železo. V Moravském krasu se železné hřivny vyráběly už v osmém století. Co to je? A jak jejich výroba probíhala? Ukážeme si rekonstrukci tohoto procesu.
Představení archeologie jako vědy a popis základních metod archeologického výzkumu od práce v terénu až po laboratorní analýzy.
Představení moderních metod experimentální archeologie na příkladu skanzenu Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.
Popis zpracování archeologických nálezů vyrobených z keramiky. Pořad popisuje procesy jejich restaurování i konzervace pomocí moderních metod.
Čemu se věnují archeologové? Jak pracují? A co všechno zkoumají? Archeologie nám pomáhá poskládat si mozaiku toho, jak stárla Země, jak žili naši předkové a jaké měli zvyky a zájmy.
Podívejte se, jak si můžeme vyrobit magnetické bludiště. Stačí nám dvě víka z krabic od bot, magnety, matky, šroubky nebo kancelářské svorky. A pak ještě nůžky, lepidlo, barevné papíry a tužky a fixy. A můžeme jít na to. Jste připraveni? Tak hurá do toho.
I doma si můžete udělat pár bezpečných a zajímavých pokusů se solí. Nerost halit, známý jako sůl kamenná, se smíchá s pepřem a k jejich oddělení stačí plastový kelímek, na kterém vytvoříme elektrostatický náboj, a pepř se přichytí ke kelímku. M takéůžete změnit slanou chuť soli na sladkou. Nevěříte? Stačí smíchat sůl s hladkou moukou.
S Floriánem Fenclem si povíme o zlaté horečce, která vypukla po nálezu zlata na cestě v Křepicích v jižních Čechách. Z celých Čech přijížděli lidé do lomu, odkud kámen byl, ale žádné zlato nenašli. Dodnes se neví, proč se zlato našlo jen v jediném kameni.
Klaun Moudronos nám představí koloběh vody v přírodě. Dozvíme se, jak je voda důležitá a proč je potřeba s ní neplýtvat. Víte, co je to vodoměr? A vodovod? I to nám Moudronos prozradí. Seznámí nás i se skupenstvími této zdánlivě obyčejné, ale přesto vzácné tekutiny.
Pražské mlýny neměly jednoduchou existenci. Mnohé z nich poničily povodně nebo požáry. Proto také byly mnohdy přestavovány. Z počátku patřily církevním řádům, později náležely jednotlivým pražským obcím nebo i soukromým podnikatelům. Na Vltavě jich byly v průběhu staletí postaveny desítky, dodnes se jich dochovalo už jenom pár. Velmi často u mlýnů stávaly i vodárenské věže, které využívaly mlýnská kola.
Jednou z významných postav první poloviny 19. století byl Karel Havlíček. Přídomek Borovský pak zvolil podle rodné vsi. Havlíček patří k zakladatelům českého novinářství i literární kritiky. Jaké bylo jeho postavení v období českého národního obrození? Čím tento „první moderní Čech“ popuzoval své současníky? Jaký byl jeho osud? Co se s ním stalo po potlačení stavovského povstání v roce 1848?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen bohatý spolkový život v českých zemích v 19. století. Představeny jsou například spolky Hlahol nebo Sokol (včetně jeho zákazů ve 20. století).
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno, jak se romantické myšlenky českých obrozenců odrazily v literatuře a v divadle a jakou roli sehrálo zejména kočovné divadlo v šíření vlastenectví.
Následující video představí historii hradu Brníčko. Tato stavba pochází ze 30. let 14. století, avšak již od roku 1513 byl hrad opuštěný kvůli úmrtí majitele Jiřího Tunkla. Z Brníčka se tak postupně stala romantická zřícenina. Nechybí jí ani romantický příběh.
V animované ukázce jsou zábavnou formou zachyceny myšlenky reformátora Petra Chelčického, na jejichž základech vznikla Jednota bratrská.
Bitva na Moravském poli v roce 1278 výrazně zasáhla do vývoje českého státu a rozhodla o budoucím směřování celé střední Evropy. Český král Přemysl Otakar II. bitvu s Rudolfem Habsburským nejen prohrál, ale ztratil v ní i život. Zůstal po něm nezletilý syn a české království čekaly těžké roky. Kolem bitvy se objevilo mnoho legend, jedna z nich o zradě české šlechty. Zradila ale opravdu? Podívejte se na souvislosti bitvy a její popis a průběh.
Hrad Špilberk je známou dominantou Brna. Hrál roli obrannou za třicetileté války, poté do poloviny 19. století sloužil jako známé vězení s mučírnami, např. zde několik let strávil Václav Babinský. Za druhé světové války ho využívala nacistická armáda a gestapo.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.