03:30
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
Pasáž o krizi a komunistickém převratu v roce 1948. Klement Gottwald v něm vysvětluje Slánskému svoji motivaci a motivaci jednání komunistů po roce 1945, a zejména v únoru 1948. Odpovídá i na otázku Zápotockého, zda se bojí Stalina.
Seznámení s největším poválečným důlním neštěstím, ke kterému došlo na dole Dukla v létě roku 1961.
V této pasáži prvorepublikový politik Karel Kramář popisuje své vize o rychlé válce. Po vítězství Ruska dokonce uvažoval o vzniku státu v čele s dynastií Romanovců.
V roce 1949 proběhla v Brně do té doby v Čechách nevídaná akce pro mládež. Mladí lidé se měli nadchnout pro myšlenku komunismu. Na tři dny ovládli vedoucí pozice ve městě a řídili ho. Dostali tak možnost podílet se na budování nového světa, nové morálky, vše v duchu ideologie stalinismu.
Václav Havel, Pavel Kohout a další disidenti se stávají motorem úvah, které vrcholí v myšlence velké petice všech petic, kterou se lze konkrétně a jednoznačně postavit režimu. Textu, za nějž se mohou postavit všichni, nekomunisté, bývalí komunisté, křesťané, všichni proti vládnoucímu establishmentu a bahnu, které produkuje.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.