03:01
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vzniká nádhera jménem vločka. Co ovlivňuje dokonalý tvar ledových květů? Mohou být na světě dvě vločky stejného tvaru?
Dnes budou Brďa zajímat kameny, horniny, krápníky, štěrk, oblázky, skály, kamenné stavby, základní kameny, krápníky nebo minerály. Dozví se třeba to, že i černé a hnědé uhlí jsou vlastně kameny a že beton je kámen vytvořený uměle. Použije barevné kamínky k tvorbě mozaiky.
Když děti učí telka! Pojďte si společně se staršími žáky na konkrétních příkladech ukázat rozdíl mezi živou a neživou přírodou. Budeme poznávat některé horniny a nerosty. Rozdělíme si přírodniny na živé a neživé.
Víte, čím je les pro naši krajinu důležitý? Chtěli byste se dozvědět, jak pomáhají lesníci našim lesům? Pojďte se společně s Emou projít po lese a dozvíte se odpovědi nejenom na tyto otázky.
Stručné seznámení se zeměpisnou sítí neboli poledníky a rovnoběžkami. Ukázka pomáhá s orientací na mapě.
Když padá voda... Na rozhraní USA a Kanady najdete obrovské Niagarské vodopády. Věděli jste, jak vznikl název Niagara? A jakými barvami vodopád září v zimě? A co s nimi má společného Nikola Tesla? To všechno se dozvíte v pořadu z planety Yo.
„Řekla řeka řece, je krásné plout přece.“ Dnešním dílem doslova proplujeme. Vydáme se po známých afrických řekách až k Viktoriiným vodopádům. O těch se říká, že je to dým, který hřmí. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Antilopu impalu si možná na první pohled můžete splést s naší srnkou. Jsou si hodně podobné. Impala je ale trochu větší a žije v Africe. Musí si dávat pozor na lvy, gepardy i levharty. Kamarádí se naopak se zebrami či paviány a navzájem se varují před nebezpečím. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Miliony dětí v Indii vykonávají těžké práce, které nikdo nechce dělat, aby pomohli svým rodičům a měli co jíst. Radši by ale chodily do školy. Dětská práce není v Indii zakázaná v mnoha odvětvích.
„Snovači, ti vždycky rádi posvačí.“ Že nevíte, jak takový snovač vypadá? A proč se jmenuje právě takto? Po světě jich poletuje asi půl miliardy, takže je velká šance, že i vy jednoho potkáte. Byla by škoda ho nepoznat nebo si ho splést s vrabcem. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Věděli jste, že Milešovka je největrnějším místem Česka? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Vysvětlení, jak vznikaly mapy v minulosti a jak vypadá jejich tvorba dnes.
Víte, čemu se říká Perla Šumavy? Chalupské slati v údolí Vydřího potoka, nedaleko od Borové Lady. Navštivte s námi největší rašelinné jezírko u nás. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Zkuste si tipnout, jak dlouho už existuje Klub českých turistů. Znali byste jméno jeho zakladatele a prvního předsedy a mimo jiné známého českého cestovatele? Klub je velice aktivní a jeho agenda poměrně pestrá. Vydává vlastní časopis, mapy, pořádá táborové akce a spoustu dalších věcí. Také se samozřejmě stará o turistické značky. Věděli byste, jaký význam měly původně barvy v turistickém značení?
S Floriánem Fenclem si povíme o zlaté horečce, která vypukla po nálezu zlata na cestě v Křepicích v jižních Čechách. Z celých Čech přijížděli lidé do lomu, odkud kámen byl, ale žádné zlato nenašli. Dodnes se neví, proč se zlato našlo jen v jediném kameni.
O předpověď počasí se pokoušel už Aristoteles, ale bez přístrojů mu to moc nešlo. Velký pokrok přineslo 17. století a vynálezy barometru a barografu. Od roku 1950 se v meteorologii používají i počítače. A co bylo dál? Dozvíme se také, co je přesně počasí. Co dnešní meteorology zajímá a jak to zjišťují? Na jak dlouho dopředu dokážou říct, kam se bude počasí ubírat? Jak odhadnout, jak bude, a jak to zjistit přesně, vypátrala Verča v tomto dílu Wifiny.
I doma si můžete udělat pár bezpečných a zajímavých pokusů se solí. Nerost halit, známý jako sůl kamenná, se smíchá s pepřem a k jejich oddělení stačí plastový kelímek, na kterém vytvoříme elektrostatický náboj, a pepř se přichytí ke kelímku. M takéůžete změnit slanou chuť soli na sladkou. Nevěříte? Stačí smíchat sůl s hladkou moukou.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.