05:24
Zhlédněte oznámení demise nekomunistických ministrů v dobovém zpravodajství z roku 1948. Den 25. únor 1948 je u nás známý jako Vítězný únor. Vůle lidu zvítězila a přinesla velké ovace, které předznamenaly nástup diktatury a velké množství zničených osudů a zmařených životů. Jaké jsou počty obětí komunistického režimu?
Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?
Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a další vedoucí představitelé KSČ se na večerním jednání radí, jak dovršit likvidaci zastoupení demokratických stran ve vládě. Video ukazuje na jejich odhodlanost i schopnost taktického jednání na počátku únorové krize 1948.
Pasáž ukazuje vztah Klementa Gottwalda a Jana Masaryka a poukazuje na selhání společenských elit před únorovým pučem 1948.
Edvard Beneš v tomto pořadu hledá odpověď na otázku, kde se stala chyba a proč došlo k situaci, v níž se ocitl v únoru 1948. Hodnotí sám sebe a svoji politickou kariéru.
V táboře nekomunistických stran panuje skleslost. Ve videu je zachycena scéna setkání představitelů těchto stran z 24. února 1948, ukazuje nastupující sílu KSČ i to, že rozdíly mezi demokratickými skupinami byly menší, než se původně zdálo.
Dobové zpravodajství o znárodnění československých bank, dolů a průmyslových podniků v říjnu 1945. Vystoupení předsedy vlády Zdeňka Fierlingera a prezidenta republiky Edvarda Beneše jsou zakomponována jako součást dobové propagandy.
Václav Havel jako člen předsednictva Svazu československých spisovatelů natočil pro televizi prohlášení k upálení Jana Palacha. Čin hodnotil jako promyšlený akt, jako apel před lhostejností a beznadějí. Tvrdil, že nestačí jen promlouvat k mladým lidem, aby Jana Palacha nenásledovali. Žádal vyhlášení voleb a odstoupení členů současné vlády, kteří byli spojeni s kolaborantským jednáním v době pražského jara.
Mezi 15. a 22. lednem 1989 proběhla na Václavském náměstí série demonstrací, označovaná též jako Palachův týden. Ten se stal prvním signálem blížícího se konce komunistické vlády v Československu. Palachův týden odstartovalo násilné rozehnání několika tisíc lidí, kteří se navzdory oficiálnímu zákazu sešli na Václavském náměstí, aby zde uctili památku Jana Palacha. Ten se upálil 16.1. 1969 ve snaze vyburcovat společnost z letargie.
V létě 1989 padl komunistický režim v Maďarsku. Jedním z důsledků byl konec hlídání hranice s Rakouskem. Toho využily tisíce občanu Německé demokratické republiky k cestě za svobodou do západního Německa. Po uzavření této cesty se mnozí východní Němci pokusili opustit východní blok proniknutím do velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. Podívejte se na dobové záběry z října roku 1989, které nikdy neměli spatřit diváci. Změna poměrů ale rozhodla jinak.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.