05:09
Existují zvuky, které slyší jenom děti prvního stupně základní školy. Podívejte se na experiment s Petrem Vackem, ve kterém se přesvědčíme, že děti mají větší frekvenční rozsah zvuku než dospělí lidé. Slyší tak i zvuky o vyšší frekvenci.
Jak vzniká zvuk? Jak se šíří, abychom slyšeli? A na čem závisí charakter zvuku? V čem spočívá rozdíl mezi nízkým a vysokým tónem? Odpovědi přinesou dvě kovové tyče, počítač v roli osciloskopu a pokusy z akustiky.
Co je to vlastně zvuk? Zvuk je mechanické podélné vlnění. Zdroj zvuku šíří své kmity do okolí hmotným prostředím, třeba vzduchem nebo vodou. Vysoké zvuky (v hudbě tóny) mají vyšší frekvenci kmitů. U nižších zvuků je kmitání nižší.
Co se stane s výškou hlasu, pokud vdechneme fluorid sírový? Fluorid sírový funguje opačně než helium, protože je těžší než vzduch. Tím, jak hlas rezonuje v dutinách, které nejsou v tu chvíli naplněny vzduchem, dojde ke vzniku hlubokého hlasu.
Zvuk se dělí z hlediska lidského sluchu podle frekvence: na slyšitelný, ultrazvuk a infrazvuk. Experiment ukazuje, jak změní zvukové vlny prostředí, v němž se šíří.
Pokus dokazující prostorové slyšení. Ukázka také vysvětluje, co to byly protiletadlové naslouchací přístroje, a demonstruje, jak vzniká zvuk v jednotlivých hudebních nástrojích. Odpovídá také na otázky, co je to ultrazvuk a infrazvuk.
Víte, co mají společného netopýři, sonary a radary? Je to takzvaná echolokace. Tou ale v živočišné říši vynikají nejen netopýři. V podstatě jde o schopnost vysílat ultrazvukové signály a podle ozvěny poznat, kde a jak daleko se nachází překážka.
Rubensova trubice zobrazuje akustický tlak pomocí plamínků hořícího plynu. Plyn uniká z řady drobných otvorů vyvrtaných podél trubice. Na jednom konci je trubice uzavřena, na druhém je laditelný zdroj vlnění. Pouští-li se do reproduktoru různé zvukové tóny, velikost plaménků v trubici se mění, takže zvuk můžeme nejen slyšet, ale i vidět.
Kyvadlo je těleso otočné kolem své vodorovné osy neprocházející jeho těžištěm, říká encyklopedie. Kyvadlo lidé využili v 16. století pro sestavení přesnějších hodin. Pro každé kyvadlo platí fyzikální zákony, jako je třeba ten, že kyvadlo se nikdy nevrátí do stejné vzdálenosti, ze které bylo vypuštěno. Moderátoři Vladimír a Maroš si tento experiment vyzkouší na vlastní kůži s betonovou koulí, která váží 360 kg.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.