01:21
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Co se stane s výškou hlasu, pokud vdechneme fluorid sírový? Fluorid sírový funguje opačně než helium, protože je těžší než vzduch. Tím, jak hlas rezonuje v dutinách, které nejsou v tu chvíli naplněny vzduchem, dojde ke vzniku hlubokého hlasu.
Ve videu uvidíte, jak se z fyzikálního hlediska člověk dorozumívá s ostatními prostřednictvím zvuku. Dozvíte se, co to vůbec je zvuk, jak se šíří prostředím a co je to ozvěna.
Žijeme v moři hluku. Automobily, nákladní auta, letadla... To vše přispívá k tomu, že městské prostředí je nesmírně znečištěno hlukem. A ten nám škodí. Zvyšuje krevní tlak a dětem překáží, když se učí číst. Proto vědci v Evropě hledají způsob, jak snížit hluk ve městech pomocí zdokonalených konstrukcí motorů, jejich součástí, nových použitých materiálů i plánů řízení dopravního provozu.
Na co reaguje lidské tělo nejrychleji? Přesto, že světlo je rychlejší než zvuk, naše uši reagují rychleji než oči. V těch totiž musí proběhnout šest chemických reakcí, než se signál dostane do mozku. Přesvědčí nás o tom Petr Vacek pokusem s atletkou Zuzanou Hejnovou v pořadu Tajemství těla.
Zvuk i světlo se šíří vlnami. Zatímco zvuk se šíří podélným vlněním pomaleji, světlo se šíří příčným vlněním rychleji. Změna frekvence u zvukového vlnění určuje výšku tónu a u světelného vlnění barvu světla. Přestože se jedná o rozdílné typy vlnění, je možné použít světlo k přenosu zvuku.
Co se stane, když zapálíme šišku politou lihovým roztokem dusičnanu měďnatého? Šiška hoří zeleným plamenem, protože uvolněné měďnaté kationty barví plamen do zelena.
Co se stane, pokud vložíme zapálený hořčík mezi dva bloky suchého ledu? Horčík na vzduchu hoří bílým plamenem. V suchém ledu začne reagovat s oxidem uhličitým a tím vytvoří intenzivní světlo.
V rámci experimentu si připravíme několik roztoků, které tvoří destilovaná voda, koncentrovaná kyselina sírová, peroxid vodíku, škrob, kyselina malonová a síran manganatý. Když je smícháme s ionty jodičnanu, jódu a jodidovými ionty, dojde k oscilační reakci, která se dá využít k měření času. Principem tohoto pokusu je posun rovnovážného stavu, který vede ke změnám barvy v pravidelném časovém rytmu.
Experiment znázorňující vznik Nesslerova činidla (tetrajodortuťnatanu draselného). Nesslerovo činidlo se používá k důkazu přítomnosti amonných kationtů a vzniká reakcí jodidu draselného s jodidem rtuťnatým.
Experiment, na kterém si dokážeme, že chlorečnan sodný se při vysoké teplotě rozpadá na kyslík. Důkaz provedeme zapálením gázy namočené v chlorečnanu sodném. Ta hoří mnohem rychleji než obyčejná gáza.
Pokus dokazuje přítomnost železa v krvi. Krev se vyvaří do sucha, rozdrtí se na prášek a pomocí magnetu se ukáže přítomnost železa. To je součástí hemoglobinu obsaženého v krvi, který umožňuje dýchání a při tom do plic přivádí kyslík a z plic odvádí oxid uhličitý.
Experiment, ve kterém je vyroben střelný prach smícháním ledku, síry a uhlíku. Ledek se při vyšší teplotě rozkládá na kyslík, který podporuje hoření síry a uhlíku.
K manganistanu draselnému přidáme glycerin. Manganistan draselný je silné oxidační činidlo. Po přidání glycerinu dojde k oxidaci, která vede k následnému vzplanutí, přičemž uvolněné draselné ionty zbarví plamen do fialova.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.