07:08
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Epizoda ukazuje některé druhy vstavačů jako ukázku českých orchidejí a jiné vzácné rostliny české květeny – například ve vyšších polohách rostoucí dřípatku horskou. Ze živočichů je představeno prase divoké, čmeláci a hlemýždi.
Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu. Mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům. Zatopené lomy tvoří v rámci české krajiny zajímavé a často i pestré ekosystémy.
Rys, vlk a medvěd, úchvatné šelmy vyskytující se na našem území, které ovšem máme jen zřídkakdy šanci spatřit na vlastní oči. Dozvíte se, kde a jak je možné tato zvířata sledovat na jednom místě a co všechno už o nich víme. Jak najít šelmy ve zdánlivě nekonečném lese?
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
Lidé a psi mají mnoho společných rysů a vlastností. Jejich historie je úzce provázaná a vztah člověka s domestikovaným psem prošel v dějinách lidstva řadou změn. Jednou z nich je vznik různých plemen psů, ke kterému došlo křížením a šlechtěním různých ras. Na příkladu šlechtění se dá ukázat Darwinova evoluční teorie o původu druhů.
Věděli jste, že zdánlivě neškodné rostliny se dokáží docela dobře bránit? A která rostlina je nejjedovatější? I u nás lze narazit na spoustu jedovatých rostlin i hub. Třeba taková brambora, kterou všichni často jíme, může zezelenat, a v tu chvíli už je jedovatá.
Brďo vám ukáže, že pod hladinou rybníků, řek nebo moří nežijí jenom ryby, ale i spousta dalších drobných živočichů a roste tu řada rostlin. Dozvíte se, jak dýchají ryby, co to znamená obojživelník a že delfín a velryba jsou savci. Pak vám prozradíme, co je to plankton, jak se vyrobí periskop, odkud se vzala ponorka, co má společného s kytovci a kdo nafilmoval podmořský svět. A spoustu dalších věcí zpod hladiny.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Život v přírodě, stejně jako život v civilizaci, někdy od základu změní úplná maličkost. Naše příroda je nevyzpytatelná pro lidi i zvířata. Podívejte se na příběh o malém selátku, kterému souhra náhod úplně převrátila naruby jeho poklidný život v lese. Selátko se spolu se svými sourozenci narodilo jednoho dubnového odpoledne v zálehu. To je brloh, který si prase divoké staví v neprůhledné houštině lužního lesa. Máma prasátek, statná a zkušená bachyně, byla zárukou bezpečnosti. Ale tak to nezůstalo na dlouho…
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí samička snáší vejce, sameček shání potravu. Špačci si staví hnízdo. Čápi své loňské hnízdo stále opravují.
Slyšeli jste někdy slovo hipoterapie? Je to speciální terapie, kdy lidem nepomáhá člověk, ale kůň. A jelikož se vydáme na návštěvu do domova pro seniory, kam by se velký kůň nevešel, musí nám na pomoc přispěchat minikoník. Ovšem na velikosti tady až tak nezáleží, protože, jak uvidíte, i minikoník může rozdávat velkou radost.
„Loudím sváču z výletníků, pocházím z řad kopytníků.“ Ano, jedná se o prase savanové, se kterým nemá cenu o svačinu bojovat. Poznáte ho podle výstupků na hlavě podobných bradavicím, které mu slouží jako nárazníky, a také dlouhé hřívy a ocásku. Má výborný čich, u jídla zásadně klečí a domlouvá se funěním. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.