05:15
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Ukázka výskytu čápa bílého a základní informace o jeho potravě a hnízdění. V pasáži se představí také náš největší had – užovka stromová –, přičemž je zmíněna i zajímavost k její roli v medicíně.
Jak je možné ochočit nejrychlejší zvíře na světě? Gepard patří mezi kočkovité šelmy, ale díky jeho mírnější povaze jej ochočit lze. V reportáži se seznámíte nejen s jednou chovatelkou z Česka, ale také se dozvíte mnoho informací o gepardech.
Marek a britský vědec Michael se v pasáži zabývají žábami a jejich pohybem. Žáby představují prastarou skupinu organismů, která obývá zemský povrch více než 200 milionů let. Dozvíme se, jak se žáby vyvinuly, nebo proč začaly skákat. Video také vysvětluje, jak vznikají zkameněliny a nabízí návod na výrobu domácích zkamenělin.
Sýkora uhelníček patří mezi naše méně známé druhů sýkor. Je o něco drobnější než koňadra. Bezpečně ji poznáte podle bílého proužku na zadní straně hlavičky.
Mokřady jsou jedny z druhově nejbohatších ekosystémů na světě. První minuty videa nás seznámí s pestrým světem vodní fauny u nás. Dále se dozvíme o významu mokřadů pro klima a o jejich funkci v procesu samočištění vody.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě a jak jí můžeme pomoci i my. Hmyzí druhy, které zmizí, již se nikdy neobjeví. Je hmyz užitečný? Co by se stalo, kdyby na naší planetě hmyz nebyl? Narušil by se potravní řetězec a do něj patří i člověk! Proto bychom si měli rozmyslet, jak se ke hmyzu chováme. A co tedy máme dělat? Všechno si vysvětlíme.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 2. ročníku poznat přírodu u rybníka a jeho okolí. V tomto díle s dětmi vylovíme z rybníku odpovídající rostliny a živočichy, nakreslíme a popíšeme tělo ryby, poznáme jednotlivá stádia vývoje žáby a čekají nás také další zajímavosti.
Semeno se seje a sazenice se sází. Dříve lidé okopávali řádky, vykopávali plevel a hnojili, aby jim na políčku něco vyrostlo. Jak to ovšem funguje dnes na velkých polích? Vydejme se objevit tajemství secích strojů a rozmetadel! Jak si lidé dnes ulehčují práci a šetří desítky hodin díky chytrým strojům a jejich GPS? Starost o plodiny umí ulehčit hodně. I když s takovým rozmetadlem je fajn jezdit proti větru. Víte proč?
„Cestička k domovu známě se vine, v daleké Africe jsou cesty jiné.“ Jedna vede pouští, jiná vlhkým pralesem. Společné mají to, že jsou všechny hodně dlouhé. V národních parcích se vám často stane, že se na takové cestě objeví slon či lev. Platí zde pravidlo, že zvířata mají vždycky přednost. Cesta vás může zavést také k nejstarší rostlině na světě jménem cykas. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Víte, že jeřáb sudetský roste jenom v Krkonoších a dnes existuje pouze 150 keřů? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Páteříček je významný predátor a charakteristický brouk jarních luk. Na první pohled připomíná světlušku, ale nesvětélkuje. Je skoro celý černý s oranžovým štítem. Své jméno dostal podle toho, že má ve zvyku vylézat brzy zjara i na sníh.
Otakárek fenyklový je jedním z našich nejkrásnějších motýlů. Je nápadně velký, má ostruhy a pestré barvy. Patří mezi chráněné živočichy. Při setkání s ním v přírodě ho neberte do dlaní, mohli byste mu uškodit. A pozor, nezašlapávejte housenky!
Epizoda představuje labutě velké jako vodní ptáky především zámeckých parků. Dále se představují šumavští rysi, na které je vzácnost narazit. Je vysvětlena zimní strategie přežití hmyzu, který dokáže omezit svůj metabolismus během zimního období a přežívat ve stavu diapauzy (larvy, vajíčka i dospělci hmyzu). Z rostlin se pak představí časně kvetoucí čemeřice černé či původně v parcích vysazované severoamerické zeravy.
12 221
674
3 944
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.