05:10
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
V roce 2016 uplynulo sto let od začátku provozu Transsibiřské magistrály. Pořad představuje tuto nejdelší železniční trať světa. Jaké jsou její parametry a historie? Jaká je současná podoba cestování na ní?
Analýza, která se zabývá potenciálními důsledky Brexitu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Ukazuje rizika spojená s ekonomikou i historickým kontextem sporu.
V roce 2023 oslavilo londýnské metro 160 let své existence. Je nejstarším metrem na světě. Dnes má 11 linek, 272 stanic a denně přepraví až 5 milionů cestujících. V reportáži pořadu Objektiv se podíváme mimo jiné i do nejstarší stanice Baker Street a zavítáme i do běžně nepřístupných zákoutí metra.
Proslulé kamenné zídky na ostrově Menorca chránily zemědělcům majetek před větrem a bránily dobytku opustit pastvinu. Zajímavostí je, že při stavbě zídek nebylo používáno žádné pojivo, a přesto na sobě kameny pevně drží. Jelikož byly kámen a dřevo na Menorce dříve jedinými stavebními materiály, byla takto postavena i obydlí s typicky bílou barvou. Na konci videa navštívíme jeden z bývalých kamenolomů, který dnes slouží jako turistická atrakce.
Na východě Moldavska se nachází oblast zvaná Podněstří. Území na levém břehu Dněstru obývají Moldavané, Rusové i Ukrajinci. Obyvatelé oblasti již na počátku 90. let vyhlásili autonomii, Podněsterskou lidovou republiku. Moldavská vláda nezávislost Podněstří odmítla, stejně jako členské státy OSN. Tento „zamrzlý“ konflikt v roce 2022 opět ožil. V souvislosti s válkou na Ukrajině totiž vyvstala obava, zda Rusko nebude o Podněstří usilovat. Tyto obavy přiživily i útoky v oblasti, po nichž Moskva začala hovořit o ochraně rusky mluvícího obyvatelstva v Podněstří. Reportáž přináší mimo jiné pohled místních obyvatel.
Jaroslav Skalický představuje Baskicko, autonomní region ve Španělsku, který v minulosti pomýšlel na osamostatnění.
Svatý kopeček u Olomouce je vyhledávaným místem nejen pro věřící, ale i pro turisty. V roce 2018 byla tamní bazilika Navštívení Panny Marie zapsána na seznam kulturních památek České republiky. Stavba byla poté rekonstruována a po dvou letech se znovu otevřela včetně nově zpřístupněných prostorů. My se nyní podíváme, jak se rekonstrukce povedla, a od virtuálního průvodce se dozvíme i historické souvislosti.
Na Krymu a ve stepích jižní Ukrajiny žijí potomci tří původních národů, na kterých se podepsaly tragické události dvacátého století. Krymští Tataři, Karaimové i Krymčakové se snaží své tradice zachovat, i když jim doba zrovna nepřeje.
Pozapomenutý konflikt ke konci roku 2022 znovu rozhořívá. Kurdové jsou početný národ žijící především na území současných států Turecka, Sýrie, Iráku a Iránu. Nedávno pomohli porazit samozvaný Islámský stát a nyní očekávají podporu pro svůj hlavní cíl – vyhlášení nezávislého státu. Právě Turecko je však úhlavním nepřítelem Kurdů. Po nedávném atentátu v Istanbulu zesílily turecké útoky na kurdské pozice jak v Sýrii, tak v Iráku. Turecko navíc nahlas hovoří o pozemní operaci proti Kurdům, které obviňuje z přípravy atentátu. Ti však odpovědnost za atentát odmítají.
Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.