06:01
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
V roce 2016 uplynulo sto let od začátku provozu Transsibiřské magistrály. Pořad představuje tuto nejdelší železniční trať světa. Jaké jsou její parametry a historie? Jaká je současná podoba cestování na ní?
Pořad ukazuje pohled Theresy Mayové, britské premiérky, na potřebu zachování volné hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou v případě takzvaného Brexitu.
Evropské země očima dětí. Dánsko je tak placaté, že nejvyšším bodem v zemi je vrchol mostního pilíře. Není divu, že tu všichni jezdí na kole. Pojďme se projít hlavním městem Dánska a podívat se, jak Kodaň vypadá v zimním období. Nahlédněte do kodaňského muzea a školy a podívejte se, jak pomáhají rodiče dětem s domácími úkoly.
Ve videu si připomeneme klíčové okamžiky zimních olympijských her z roku 1994 v norském Lillehammeru. Změna olympijského rytmu způsobila, že Zimní olympijské hry v Lillehameru se konaly již dva roky po předchozích. Poprvé se olympiády zúčastnily týmy samostatné České a Slovenské republiky. Jedna událost z her se dostala dokonce až na poštovní známky. Jiná jakoby pocházela z dramatické detektivky. Příběhů se tu ale odehrálo mnohem víc.
Od začátku roku 2022 se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem více a více stupňovalo a řada světových státníků se snažila odvrátit hrozící konflikt. Přesto byl 24. únor 2022 pro mnohé překvapivý. V brzkých ranních hodinách totiž Rusko zahájilo tzv. speciální mírovou operaci s cílem demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu. Politici nejen západního světa okamžitě odsoudili vpád ruské armády na Ukrajinu. Také český prezident Miloš Zeman vystoupil s projevem k národu, ve kterém vojenskou agresi i samotného ruského prezidenta Vladimira Putina ostře odsoudil.
Nizozemská vláda chce do roku 2030 v zemi výrazně snížit objem škodlivých emisí dusíku. Mezi navrhovaná opatření tamní vlády patří i výrazné snížení počtu hospodářských zvířat. Co si o situaci myslí místní farmáři a co zmocněnec pro životní prostředí českého předsednictví rady EU?
V reportáži uvidíme práci na projektu Praga-Haiti. Jedním z jeho hlavních cílů je zpřístupnění vodních zdrojů (vrtání studen) a kvalitnější lékařská péče a vzdělání pro místní, extrémně chudé, ale přesto vytrvalé a houževnaté obyvatele. Reportáž je doplněna jak o pohledy českých dobrovolníků na současnou situaci na Haiti, tak o životní příběhy obyvatel Haiti. Také navštívíme místní školu a seznámíme se s dětmi zapojenými do programu adopce na dálku a jejich sny a přáními. Co je největším problémem místních?
Klášter v Pannonhalmě je jednou z osmi maďarských památek zapsaných na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na seznam bylo toto místo přidáno v roce 1996, tedy 1000 let po svém založení. Pannonhalmské opatství mělo v maďarské historii velký význam a má i zajímavou spojitost s dějinami českých zemí.
Při nepokojích v Almaty v lednu 2022 vydal kazašský prezident ozbrojeným silám rozkaz střílet do demonstrantů, což vyvolalo mezinárodní pobouření. Protesty kvůli zdražení pohonných hmot si vyžádaly desítky mrtvých, stovky zraněných a tisíce zatčených. K celé situaci se vyjadřuje odborník na postsovětský prostor Ondřej Soukup.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.