01:30
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
František Antonín Špork je znám především jako mecenáš umění. Byl také velmi podnikavý, a tak když byl na jeho pozemku v Kuksu objeven léčivý pramen, přišel s nápadem vybudovat lázně světového formátu. Po smrti hraběte se ale nenašel pokračovatel jeho díla. Z lázní tak zbyl pouze špitál a barokní sochy Matyáše Brauna.
Ukázka popisuje historii hradu Kost v Českém ráji, včetně pověsti o jeho názvu.
Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.
Čtvrtohorní zalednění zanechalo v Krkonoších pozůstatky v podobě hlubokých ledovcových údolí, tzv. karů. V Krkonoších se jim říká jámy a tyto lokality patří k místům s nejpestřejší přírodou v celém pohoří. Kolem Sněžky se jich nachází hned několik. Jak se tito dokonalí sochaři či tesaři zrodili? A co to jsou ledovcové morény?
Zámek Opočno byl původně gotickým hradem. V 16. století byl však přestavěn na zámek v renesančním stylu a po požáru o sto let později prošel další přestavbou ve vrcholně barokním stylu.
Jak vypadalo hodování na Boží hod velikonoční? Po čtyřiceti dnech půstu se konala opravdu velká hostina, na stole bylo všechno možné, důležitá byla hojnost jídel. A štědrost se v tento svátek týkala i kolemjdoucích nebo třeba vězňů.
Čtvrtá ze šesti postních nedělí před Velikonocemi se jmenuje Družebná, ale někdy se jí také říkalo Růžová. S čím její pojmenování souvisí?
Po osvobození byl 28. říjen oslavován nejen jako vznik samostatného Československa, resp. jeho obnovení po 6 letech okupace, ale také jako vykročení novým směrem. A skutečně, následující desetiletí české historie se pod vlivem Sovětského svazu ubírala směrem naprosto nevídaným. Roku 1951 se ze státního svátku stal den pracovního klidu a nadále se v tento den oslavovalo znárodnění, ačkoli znárodňovací dekrety byly vyhlášeny o několik dní dříve. Za normalizace se z 28. října stal už jen památný den a jako státní svátek byl obnoven až v roce 1988, a to jako den nezávislosti.
Majetek české šlechty utrpěl ve 20. století velké škody: nejprve v důsledku nacistické správy a později kvůli znárodnění. Komunisté udělali z hradů a zámků např. sklady, archivy či vojenské objekty a naprosto je zdevastovali. Po navrácení sídel do rukou starobylých rodů jsou památky naštěstí opět obnovovány. Jak těžké to bylo a jak těžké je to dnes, můžeme vidět na příkladu zámku v Líšni.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.