06:50
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Člen organizace Nadace pro půdu hovoří o vlastnostech půdy, které jsou lepší, pokud je v půdě dostatek mikroorganismů a vzduchových pórů. Mluví i o procesech, které půdní vlastnosti zhoršují – příkladem je těžká mechanizace.
S tím, jak se v průběhu dějin proměňovaly potřeby lidí a jejich hospodářská činnost, měnila se i druhová skladba lesa. Dominance smrku ochudila lesní ekosystém o jeho pestrost a biodiverzitu.
Bolševník velkolepý je v České republice nepůvodní invazní rostlinou. Na našem území vysadil exotické bolševníky z Kavkazu v polovině 19. století kníže Metternich. O století později se u nás začíná bolševník expanzivně šířit. K problému ekologickému se v případě bolševníku přidružuje i zdravotní riziko pro člověka. V případě potřísnění se mohou v kombinaci se slunečním zářením vytvořit postiženému na kůži nepříjemné puchýře a otoky.
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Závrt je jeden z typických krasových povrchových útvarů, který signalizuje výskyt podzemních prostor pod ním. Podíváme se i do Rudického propadání.
V ukázce jsou představena mláďata lišek a ježků. Z dalších živočichů se jedná o drozda, ptáka často se vyskytujícího v doubravách a bučinách. Mezi rostliny představené v této ukázce patří léčivý a zároveň jedovatý náprstník často rostoucí v lese a tráva suchopýr vyskytující se na horských podmáčených loukách.
O každý vodní zdroj stojí za to pečovat. Problematická se může jevit péče o řeku ve městě, kde se musí brát ohled na povodňovou ochranu a prostorová omezení. Ale i řeky ohraničené betonem a zpevněnými břehy mohou nést přírodě blízké prvky, třeba pestré dno s prohlubněmi, kameny, ostrůvky, které umožní přežít vodním organismům i během sucha. A tam, kde prostor je, je možné vodu zpomalit a začlenit do života města.
Voda tvoří většinu povrchu naší planety. A o její koloběh se stará sluníčko společně s rostlinami. Jestliže je vody takový dostatek, proč se tedy stále častěji ozývají hlasy, které varují před jejím nedostatkem? Tak velkým, že by mohl odsunout do ústraní nedostatek ropy a stát se příčinou válek? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Zatopené staré pískovny jsou nejen malebné, ale i bohatým životem oplývající ekosystémy. Pojďme se podívat na jednu z nich.
Jedna z přírodně nejhodnotnějších částí Čech se nachází tam, kde bychom ji možná nehledali. Severně od jádra Kokořínska v oblasti Ralska a Verneřického středohoří se střídají mokřadní ekosystémy se suchomilnými společenstvy na podloží křídových sedimentů České tabule a mladších vulkanitů. Místo monokultur intenzivně obhospodařovaných lesů zde dodnes dominují reliktní bory nebo bučiny, jejichž druhovou skladbu namíchala příroda. Takové ekologicky stabilní lesy jsou schopné odolat škůdcům.
Proč byl vyhlášen Krkonošský národní park? Krkonoše nejsou pouze hory, ale i unikátní reliéf modelovaný ledovci, ostrov tundry uprostřed Evropy, typické horské boudy nebo pestré ekosystémy podmíněné tradiční hospodářskou činností obyvatel, kteří naše nejvyšší pohoří kdysi kolonizovali.
Společnost OKK Koksovny se nachází v centru města Ostrava. Z důvodu častého vypouštění zabarvených výparů začala její činnost dokumentovat místní firma, video zveřejněné na sociálních sítích dosáhlo 55 tisíc shlédnutí. I přesto, že koksovny tvrdí, že jde o mimořádné situace, místní firmy a odborníci z Centra pro životní prostředí a zdraví a Ostravské univerzity se shodují, že se rozhodně o mimořádné akce nejedná.
Mnozí si možná myslí, že i když budeme třídit odpadky, jezdit více na kole a nebudeme používat obaly na jedno použití, naši planetu tím nezachráníme. Jsou přesvědčeni, že to musí zařídit politici nebo jiní vlivní dospělí. Tak tomu ale není! Nikdy nejsme příliš malí na to, abychom mohli něco změnit. Musíme jít ostatním příkladem a jde jím i Sára, která spolu se svou rodinou zažívá „overshoot day“.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.