00:27
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Vyprávění o projektu, který si klade za cíl vyčistit oceány od plastového odpadu. Vysvětluje, jak funguje systém, který má podle organizátorů projektu každých 5 let snížit množství plastového odpadu v Pacifiku o 50 procent.
Gretě Thunberg je sedmnáct let a zná ji celý svět. Je totiž hodně slyšet. Tahle švédská aktivistka bojuje za lepší zacházení s naší planetou, protože jí osud Země není lhostejný. Greta upozorňuje na to, že naše planeta má problém. Tají ledovce, zvyšuje se hladina oceánů, jsou častější povodně i extrémní sucha.
Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) v Praze na pravém břehu Vltavy patří od roku 2014 mezi zvláště chráněná území v Praze. Tato přírodní památka je odkazem našich předků, kteří tůně vybudovali v 19. století jako ochranu před povodněmi. Díky pozvolnému zarůstání vznikl cenný lužní ekosystém a druhotný biotop mokřadních společenstev. Kromě výskytu vzácných druhů rostlin jsou tůně důležitým místem k rozmnožování obojživelníků. Členitý biotop poskytuje také útočiště mnoha druhům ptáků.
Stavba nového rybníka na Klatovsku je jedním z mnoha příkladů, jak lze reagovat na sucho a stále naléhavější potřebu zadržet v krajině vodu. Stavbu rybníků podporuje i stát.
Stav, v jakém se po Vánocích nachází okolí popelnic a kontejnerů na odpad, smutně dokumentuje náš sobecký vztah k životnímu prostředí. Jako bychom ve dnech, kdy se chceme mít lépe než jindy, zapomněli na následky našeho počínání. Objem našeho odpadu, ať už směsného, či tříděného, vede k otázce, jak velká část vyprodukovaných odpadků je zbytná.
Udělejte si komplexní náhled na problém odpadů. V ČR se separuje přibližně 70 % plastového odpadu. Podle autorizované firmy EKO-KOM, která v ČR vymýšlí a platí třídění obalů, nás to řadí na evropskou špičku. Úspěch by to byl ale pouze tehdy, kdybychom těchto 70 % uměli zrecyklovat do nových výrobků. To se však neděje – levnější je vyrobit nové plastové obaly z ropy. Fakt, že se stát a EKO-KOM soustředí na třídění, nikoliv na skutečnou recyklaci, má své důsledky. Jak se vlastně plasty mohou zpracovat?
Reportáž se věnuje odpadkovým ostrovům v oceánech, nabízí pohled na českou skládku a zamyšlení nad tím, jak se v dnešní době plastové orientovat.
Česká republika je jedničkou ve třídění odpadu. Ročně u nás vznikne zhruba 250 tisíc tun plastového odpadu. K recyklaci jde pak něco přes polovinu, dalších 12 % je energeticky využíváno a zbytek končí na skládkách.
Zjednodušené vysvětlení principu skleníkového efektu. Pomocí experimentů je popsán vliv skleníkových plynů na oteplování atmosféry, ukázány jsou i důsledky oteplování atmosféry na přírodu. Pořad se věnuje i způsobům měření koncentrace skleníkových plynů.
Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?
Nejrozšířenějším typem přírodních stojatých vod v České republice jsou říční jezera. Ačkoliv se jim vzhledem ke způsobu jejich vzniku říká mrtvá ramena řek, bují ve skutečnosti životem.
12 221
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.