00:45
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?
Václav Cílek putuje do národní přírodní rezervace Soos, kde se nachází bahenní vývěry oxidu uhličitého.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
S Václavem Cílkem se vydáme do Karlových Varů po stopách tajného života. Ten se neodehrává jen mezi herci v hotelu Termál, ale především nehluboko pod povrchem, kde vyvěrají divoké vývěry a jímané prameny.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Louky plné barevných květů, až oči přecházejí. Najdete je v Krkonoších. Přestože není jednoduché o podobné louky pečovat, tady se to daří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Při posledním sčítání sýčků se zjistilo, že jejich počty klesly na několik stovek kusů. Problém mají tyto malé sovy hlavně s tím, že pro ně ubylo hnízdních příležitostí. Chybí jim vykotlané dutiny stromů i otvory ve starých stodolách. Až budete opravovat svoji stodolu, zkuste dát sýčkům šanci. Je to jeden z nejohroženějších ptačích druhů na našem území.
Život pod hladinou přírodních jezer je velmi rozmanitý. Skrývá bohatá společenstva rostlin, ryb a dalších živočichů. Pojďte na chvíli nahlédnout do magické podvodní krajiny a porozumět jejich fungování. Je to jako jiný vesmír, který je potřeba zachovat.
Zajímavosti jarní přírody. Představí se na jaře kvetoucí rostliny – popence, sasanky, dymnivky a další. Dále se ukážou rostliny podbílek, barvínek (svými květy podobný jaterníku) a šťavel. Z kapitoly živočichů je ukázán život mláďat lišky obecné a péče o mládě veverky v záchranné stanici volně žijících živočichů.
Vydáme se do pouště Gobi, která se rozkládá na území Mongolska a Číny. Nejprve navštívíme Planoucí útesy, významnou paleontologickou lokalitu. Dále uvidíme národní park Gobi Gurvansaikhan s rozlehlými písečnými dunami, údolí Jolin Am plné vegetace a žulové skalnaté útvary v oblasti Baga Gazriin Chuluu.
Deštné pralesy se přezdívají plícemi planety. Pohlcují totiž oxid uhličitý, který vydechujeme, a produkují kyslík, který zase dýcháme. Jsou domovem obrovského množství druhů živočichů i rostlin. Ale jejich plocha se stále zmenšuje vlivem těžby dřeva či palmy olejné. Více se o deštných pralesích dozvíte v reportáži z Wifiny.
Mokřady mají nezastupitelný význam pro zadržování vody v krajině, jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V Evropě však během posledních 100 let zůstala zachována pouze desetina rozlohy původních mokřadů. I v české krajině byly v minulosti mokřady vysušovány v rámci socialistické kolektivizace a zcelování polí. Zmizely jich statisíce hektarů. Nyní, při změnách klimatu, nám tyto produktivní ekosystémy zoufale chybí.
Krátké shrnutí procesu přirozené obnovy lesa na příkladu dvou různých přístupů ke kůrovcové kalamitě na Šumavě. Zatímco na holinách, odkud se pokácené dřevo odvezlo, jsou podmínky pro novou generaci stromů jako na poušti a půda je zde degradovaná, na bezzásahových plochách bují nový život, který bere energii z tlejícího dřeva popadaných souší.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.