04:43
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Tzv. první vídeňskou arbitráží přišlo Slovensko v listopadu 1938 o rozsáhlou oblast – jižní území Slovenska se stalo součástí Maďarska. Ve stejné době byl přijat nový název státu Česko-Slovensko. Otázka postavení Slovenska ve společném státě byla v této době nesmírně složitá. Vše vyvrcholilo v polovině března roku 1939, kdy předseda slovenské autonomní vlády Jozef Tiso vyhlásil samostatný Slovenský stát.
Stručné vysvětlení skandálu kolem financování strany ODS a pád vlády premiéra Václava Klause.
Hrad Špilberk je známou dominantou Brna. Hrál roli obrannou za třicetileté války, poté do poloviny 19. století sloužil jako známé vězení s mučírnami, např. zde několik let strávil Václav Babinský. Za druhé světové války ho využívala nacistická armáda a gestapo.
Staniční budova nádraží Moldava v Krušných horách je národní kulturní památkou. V minulosti tudy vedla cesta, která představovala důležitou obchodní spojnici. Ačkoli zatím nádraží chátrá, město v blízké době plánuje jeho rekonstrukci a obnovu železničního spojení do Německa. S místem je rovněž spjat spisovatel Adolf Branald, který zde mezi lety 1936 a 1938 pracoval jako výpravčí.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
Historie plzeňské Škodovky se začala psát v polovině 19. století. Ještě před jeho koncem z ní vyrostl největší průmyslový podnik Rakouska-Uherska. Za první republiky kupuje i mladoboleslavskou automobilku nebo letňanskou Avii. Jaké byly její osudy po okupaci v roce 1939 a během druhé světové války?
Pasáž ukazuje problémy československé ekonomiky v 60. letech dvacátého století a jejich nepochopení československými vůdci.
Odsun německého obyvatelstva po roce 1945 znamenal výrazné změny i v poválečném průmyslu. Nejenže byli odsunuti kvalifikovaní zaměstnanci, ale mnohé podniky měly původně německé majitele. Další změnou byla vůle po znárodnění průmyslu. Podívejte se na sondu do poválečného průmyslu na pozadí příběhu českobudějovické tužkárny Koh-i-noor Hardtmuth.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.