04:43
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.
Olympijské hry se v Tokiu již konaly v roce 1964, a to netradičně v říjnu z důvodu počasí. Poprvé tehdy sledoval olympiádu celý svět díky satelitnímu přenosu. Naposledy zde atleti a běžci závodili na škvárovém povrchu. Československá výprava získala 14 medailí a byla velmi úspěšná.
Spisovatel a novinář Pavel Tigrid hovoří o začátku vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Ukázka z dokumentu Heleny Třeštíkové Pavel Tigrid – Evropan.
V souvislosti s bolševickou revolucí a občanskou válkou v Rusku emigrovaly tisíce občanů bývalého Ruského impéria, a to i do Československa. Po skončení 2. světové války však mnoho z nich čekalo internování zpět do SSSR, resp. do gulagů. Více se o pronásledování ruských emigrantů v Československu dozvíme od historiků v pořadu Historie.cs.
Historie dobývání drahých kovů u nás je spjata nejprve s Kelty, kteří je nacházeli zejména v říčních tocích. Rýžování zejména zlata končí kolem roku 1000, kdy se tento způsob získání drahého kovu už nevyplácel. Začalo se s hlubinným dobýváním. Významnými lokalitami bylo Jílové, Kutná Hora, na Moravě, například Zlaté Hory.
Ukázka popisuje klasickou výrobu středověkých sečných zbraní a rytířské i pěchotní zbroje.
Staniční budova nádraží Moldava v Krušných horách je národní kulturní památkou. V minulosti tudy vedla cesta, která představovala důležitou obchodní spojnici. Ačkoli zatím nádraží chátrá, město v blízké době plánuje jeho rekonstrukci a obnovu železničního spojení do Německa. S místem je rovněž spjat spisovatel Adolf Branald, který zde mezi lety 1936 a 1938 pracoval jako výpravčí.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.