04:43
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Jednou z příčin rozpadu společného státu byla i rozdílná ekonomická situace a transformace dříve z centrálně plánované ekonomiky na tržní. Ta na Slovensku měla výraznější sociální dopady, vyšší nezaměstnanost i tím pádem i nespokojenost obyvatel se statutem quo. Situaci nepomohla ani korupce spojená s privatizací a vzájemné nepochopení obyvatel obou zemí.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Po rozpadu komunistického režimu se vedla polemika o tom, co s komunisty a komunistickou stranou. Mnozí vnímají jako velkou chybu, že strana nebyla hned po revoluci ze zákona zakázána. V polistopadové době to ale nebylo z legislativního hlediska tak jednoduché. Doufalo se proto, že strana zanikne sama tím, že neuspěje ve svobodných volbách. Příklon ke komunistům však ve společnosti přetrval.
Pořad ukazuje zrod československé jednotky v Sovětském svazu. Zmiňuje, jak Sovětský svaz udělil amnestii československým vězňům v gulagu a jak probíhal jejich příchod do jednotky, včetně politizace komunisty.
Z prostoru bývalé české části republiky se nikdy během druhé světové války nezformovala vojenská jednotka bojující na straně německé armády. Přesto někteří občané Československé republiky ve wehrmachtu sloužili. Jak je to možné? Podívejte se na výklad historiků, kteří popisují příklady osudů obyvatel první republiky po Mnichovu, resp. po vzniku protektorátu.
Most, město, které muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí. Jeho demolice začala v 60. letech a trvala téměř 20 let. Stát sice vydělal necelé 3 miliardy korun na uhlí, zaplatil za to však památkami a krajinou, které zmizely v nenávratnu. Z postupného odstřelu města měli kromě vlády radost také filmaři ze západu i z východu, kteří měli kde točit bojové scény válečných filmů.
Ve 20. století se kompletně změnil styl odívání od módy šité na míru směrem ke konfekci. Zejména po druhé světové válce začaly oděvy hrát jinou úlohu, v šedesátých letech došlo k bezmála revoluci a přišly úplně nové materiály. Trendy se sice prolínaly napříč světem kapitalistickým i socialistickým, ale ve státech komunistických i styl oblékání podléhal často potřebám lidu a koncepci výrobních podniků kontrolovala komunistická strana. Podívejte se na debatu odbornic.
Pasáž objasňuje změny v dobývání uhlí po roce 1948, poukazuje na zanedbávání bezpečnosti práce pro splnění plánů a z toho vyplývající vysoké riziko nehod.
Transformace socialistické ekonomiky na ekonomiku tržní po sametové revoluci probíhala dost razantně. Zejména Slovensko zažívalo vysokou nezaměstnanost a likvidaci průmyslových podniků. Dopad změn tady byl tedy mnohem tvrdší než v sousedních Čechách. To vedlo i k posílení vlivu a vítězství HZDS na Slovensku v roce 1992.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.