02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Pořad seznamuje děti s ročním obdobím zimou. Tento díl ukazuje, jak se v zimě příroda mění, jak se dá pomoci rostlinám v zimním období a co dělají některá zvířata – například, kde spí ježek.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Když děti učí telka! Naučme se se žáky 3. ročníku rozpoznávat a třídit plody. Uvědomme si, z jakých částí se rostliny skládají. Kde na rostlině najdeme plod a k čemu slouží? Jak bychom plody mohli roztřídit? Víte, co patří mezi peckovice, malvice a bobule? Vůně plodů už na vás čeká!
Puštík bělavý, naše druhá největší sova, loví především v noci. Nestaví hnízda a pro vyvedení mladých potřebuje kupříkladu staré zlomené stromy. Ty však vlivem lesního hospodaření mizí, a tak mizí i přirozená hnízdiště těchto sov. Ruší ho i turistický ruch. V české přírodě jsou pouze dvě místa, kde se tito ptáci rozmnožují, v Beskydech a na Šumavě.
Terčin zvířecí svět nám v tomto díle ukáže, jakým způsobem se cvičí asistenční minikůň. Víte, že minikůň navštěvuje obyvatele domova pro seniory dokonce v bačkůrkách? Víte, jak se minikůň cvičí?
Terčin zvířecí svět nám ukáže, co můžeme na Vánoce nadělit zvěři v lese. Na stromeček můžeme pověsit jablka, hrušky, mrkev, brambory i řepu. Do krmelce bychom neměli dávat pečivo, protože i tvrdé pečivo v lese navlhne a zplesniví.
Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
V horských oblastech národních parků najdeme spoustu pramenišť, mokřadů a rašelinišť. Za deště mokřad funguje jako pomyslná houba. Vodu nasákne, zadrží a na hřebenech hor se vytváří zásoba vody pro období sucha. V minulosti byla voda z mokřadů odváděna a mokřady vysoušeny, aby byly vhodnější pro hospodaření. To se snaží na hřebenech hor změnit a mokřady obnovovat.
Dřevo padlých stromů ovlivňuje život v lesích. Tam, kde se po těžbě nebo po polomu ponechá mrtvé dřevo, bují nový život. Ležící kmeny a větve pomáhají tvorbě tisíců kaluží, hrázek nebo tůněk. V nich se uchytí mechy a další rostliny, které vytvoří mikroklima vhodné pro růst nové generace stromů. Pestrý terén brání také erozi. Mrtvé dřevo je i nejlepším základem pro výživu mladých stromků. Mrtvé dřevo znamená živý les.
Z krajiny kontaminované zinkem, olovem, kadmiem a arsenem můžeme tyto těžké kovy poměrně snadno odstranit fytoremediací. Je to pro vědce poměrně nový proces, při kterém vhodně vybrané rostliny z půdy vytahují těžké kovy a zabudovávají je do svých tkání. Tyto rostliny, např. topol, jsou odolné vůči toxickým účinkům uvedených kovů.
Na severních svazích Jizerských hor se nachází zřejmě nejrozsáhlejší komplex listnatého lesa v českých zemích. Jedná se o jedno z nejzachovalejších přírodních míst v Česku plné starých porostů, které jsou domovem mnoha ohrožených živočichů. Poskytují mám cenné údaje o tom, jak vypadal přirozený les ve střední Evropě. V roce 2021 byly tyto Jizerskohorské bučiny zapsány mezi památky UNESCO.
Turisté na Šumavě se od roku 2010 snadno dostanou k nově vytyčenému pramenu Vltavy. Vědci i místní věděli, že do té doby navštěvovaný pramen Vltavy není ten skutečný. Nemohli se ale shodnout, který v rozsáhlém prameništi vybrat. Volba nakonec padla na přibližně 800 let starou odvodňovací štolu středověkého stříbrného dolu v Černé hoře.
V souvislosti se strategií boje proti suchu Ministerstvo zemědělství oprášilo projekt přehrady na řece Zdobnici v CHKO Orlické hory. Přehrada Pěčín by však výrazně změnila tvář krajiny a zničila evropsky významné biotopy.
Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?
12 221
674
3 944
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.