02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Pořad seznamuje děti s ročním obdobím zimou. Tento díl ukazuje, jak se v zimě příroda mění, jak se dá pomoci rostlinám v zimním období a co dělají některá zvířata – například, kde spí ježek.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Hmyz opyluje i škodí. Pokud by však zmizely ze světa včely, lidstvo by prý přežilo nejdéle 4 roky. Do intenzivně využívané zemědělské krajiny je potřeba navrátit medonosné či krmné pásy. Nejenže dávají úrodu, jsou především oázou života a farmářům mohou sloužit jako protierozní opatření. Vůbec nemusí být široké, stačí i deset metrů.
Seznámíme se s českým lovcem pytláků Arthurem Sniegonem, který pomáhá v Africe chránit ohrožené druhy zvířat. Zaměřuje se především na slony, jejichž počet kvůli pytláctví radikálně poklesl, jelikož v asijských zemích je slonovina stále velmi poptávaný artikl. Pro ochranu slonů Arthur také založil neziskovou organizaci Save Elephants.
Lomy patří do naší krajiny stejně jako třeba rybníky. Naše civilizace se bez těžebních zásahů do krajiny neobejde. Otázkou je, nakolik jsou nevratné. Na starých lomech vidíme, že příroda si je umí vzít zpátky a je schopná vytvářet nové hodnotné ekosystémy. Na příkladech pozůstatků těžby vápence, cínu, rašeliny nebo žuly uvidíme, že člověk může krajinu svou činností v důsledku obohacovat o nové biotopy.
Jaké jsou příčiny znečištění vodních toků? Naše dlouhodobě nejznečištěnější řeka pramení v horách tak čistá, že splňuje parametry kojenecké vody. V čem je tedy problém? A jak kvalitu vody ovlivňuje sucho? A jak proti znečištěným řekám můžeme bojovat?
Vědci v pořadu demonstrují případy vymírání druhů v minulých geologických érách přímo v terénu na konkrétních geologických nálezech. Historie země je zapsaná v kamenech. Jak v téhle kamenné knihovně číst? Jak z vrstev hornin poznáme, jak ve vzdálené minulosti vypadal život? Co z toho lze vyvozovat pro naši budoucnost? Vydejte se s námi do tajemného světa geologie.
V pořadu se vydáme na cestu hledání volné vodní hladiny v moravských krasových oblastech, kde rozpustné horniny jako vápenec či dolomit umožnily vznik působivých jeskyní, z nichž jsou některé dosud neobjevené. Uvidíme několik světových unikátů z oblasti hydrologie, geologie i biologie.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se na jaře kvetoucí léčivé byliny (podběl, plicník), dále prvosenky a violky. Z živočichů se seznámíme se životem a hnízděním hus divokých a aktivitou žab a mravenců lesních v jarních měsících. U mravenců je popsán i sociální život v mraveništi.
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
V rámci epizody jsou představeny některé vzácné druhy rostlin pozdního léta, například hořec panonský a hořeček ladní pobaltský. Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek. Představeny jsou i některé jedlé houby našich lesů.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.