02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Pořad seznamuje děti s ročním obdobím zimou. Tento díl ukazuje, jak se v zimě příroda mění, jak se dá pomoci rostlinám v zimním období a co dělají některá zvířata – například, kde spí ježek.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Graptoliti jsou vyhynulí mořští živočichové. Systematicky je řadíme mezi polostrunatce. Jejich četné zkameněliny nacházíme v prvohorních vápencích z období středního kambria až karbonu. Graptolity řadíme mezi vůdčí neboli indexové fosilie, pomocí nichž se určuje relativní stáří geologických vrstev.
Trilobiti jsou kompletně vyhynulou skupinou mořských prvohorních členovců. Jejich četné zkameněliny u nás nacházíme např. v oblasti tzv. Barrandienu, do kterého patří i Český kras. Na jejich výzkumu se zde podílel i Joachim Barrande, jehož precizní a rozsáhlá práce dodnes budí zasloužený obdiv.
Lilijice jsou starobylí živočichové. Řadíme je mezi ostnokožce, tedy do příbuzenstva mořských ježků nebo hvězdic. Jejich nejstarší nálezy pocházejí z devonu, kdy se na území naší republiky rozlévalo tropické moře. Zkamenělé fosilie devonských lilijic můžeme v hojné míře najít např. v Českém krasu.
Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.
Stručný popis, co se pěstuje na poli, jací tam žijí živočichové a jak zemědělec chrání svou úrodu.
Terčin zvířecí svět nám v tomto díle ukáže, jakým způsobem můžeme pozorovat zvířata v přírodě za pomocí fotopasti. Fotopasti jsou malé fotoaparáty, které se spustí, pokud zaznamenají pohyb.
V Terčině zvířecím světě se tentokrát seznámíte s živočichem, který nepatří mezi původní obyvatele českých krajin. Je to trochu zvířecí vetřelec, ale už se u nás zabydlel. Jak se to přihodilo? Povíme si. Mýval patří mezi všežravce a nejvíce aktivní je v noci.
Některá zvířata spí celou zimu, třeba ježek nebo netopýr. Říká se jim praví zimní spáči. Dozvíte se, jakou péči ježkům nebo netopýrům poskytnou v záchranné stanici.
Daří se nám dobře, protože máme dost energie. Naše závislost na ní je ale na pováženou. Už proto bychom se měli soustředit na to, za jakou cenu energii vyrábíme. Poslechněte si názor klimatologa a spisovatele Václava Cílka na problematiku energetiky u nás za posledních 30 let, ale i na dnešní stav a vize do budoucna v tomto odvětví hospodářství.
Krajina 21. století se stává příležitostí pro nové zemědělství. Nové technologie přinášejí 4. zemědělskou revoluci. Vědci z České zemědělské univerzity v projektu Chytrá krajina testují závlahy, mokřady, erozi, plodiny, snaží se najít vyvážený kolotoč vody, přírody a zemědělských aktivit. Precizní zemědělství znamená pečlivé hospodaření a v dobách klimatické změny hlavně citlivé nakládání s vodou.
Může komunistický režim za katastrofální stav životního prostředí před rokem 1989? Pohrdání životním prostředím se mísilo s nerespektem k jednotlivým krajinným složkám. Režim také zamlčoval lidem informace, které se úzce dotýkaly jejich zdraví. Stavu ovzduší navíc nepřispívaly ani geografické charakteristiky české kotliny.
Biotopové stromy jsou důležitou složkou lesního ekosystému. Jsou totiž přirozeným stanovištěm pro organismy, které se v běžném hospodářském lese nevyskytují. Tyto staré stromy mají svou nenahraditelnou funkci, o kterou lesní ekosystém připravujeme tím, že je kácíme a nenecháme přirozeně odumřít. Kvůli snížené biodiverzitě jsou pak lesy bez starých stromů zranitelnější a náchylnější vůči kalamitám.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.